Dělat víc věcí najednou? Ženy nejsou bohyně, muži to umí stejně, ukázal nový výzkum

Říká se, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Znamená to, že by měly lépe vykonávat více činností nebo úkolů současně. Nejnovější studie z Německa ale tento předsudek boří, vlohy pro tuto činnost podle ní nemají ani muži, ani ženy.

Dosavadní výzkum naznačoval, že lidé obou pohlaví mají pro multitasking velmi malý talent. Lidský mozek na něco takového není – na rozdíl od počítačů – stavěný. Největší problémy mají lidé v situacích, kdy by měli vykonávat dvě velmi podobné aktivity. O úkoly se tak „přetahuje“ stejná oblast v mozku, takže výsledek bývá velmi neefektivní.

Naopak jsou ale naše mozky velmi dobré v přepínání mezi činnostmi. Pokud to člověk dělá velmi rychle, může se to jevit jako multitasking, nicméně mozek vždy zpracovává jen jeden úkol.

Mezinárodní výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS One, testoval, jsou-li ženy schopné přepínat mezi úkoly a vykonávat více úloh současně. Ukázalo se, že ženské mozky v tom nejsou nijak schopnější než mozky mužské.

Nový experiment prováděli němečtí vědci na skupině 48 mužů a 48 žen. Obě pohlaví měla plnit stejné úkoly: identifikovat písmena a číslice. V některých částech pokusu museli lidé dávat pozor na dva úkoly současně (jednalo se tedy o multitasking), v jiných jen přepínali koncentraci postupně.

Vědci měřili reakční čas i přesnost odpovědí. Zjistili, že plnit dva úkoly současně bylo mnohem složitější než postupně. Výsledky dopadly hůř jak v přesnosti, tak v délce plnění úkolů. Ale zejména se ukázalo, že mezi muži a ženami nebyl žádný rozdíl. 

Vědci se domnívají, že předsudek o lepší schopnosti žen vykonávat více úkolů současně vznikl kvůli tomu, že ženy musí vykonávat více činností najednou častěji než muži. Práce v domácnosti i starost o děti je stále primárně ženskou rolí, manželky se tedy musí starat o mnohem více detailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled