Dělat víc věcí najednou? Ženy nejsou bohyně, muži to umí stejně, ukázal nový výzkum

Říká se, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Znamená to, že by měly lépe vykonávat více činností nebo úkolů současně. Nejnovější studie z Německa ale tento předsudek boří, vlohy pro tuto činnost podle ní nemají ani muži, ani ženy.

Dosavadní výzkum naznačoval, že lidé obou pohlaví mají pro multitasking velmi malý talent. Lidský mozek na něco takového není – na rozdíl od počítačů – stavěný. Největší problémy mají lidé v situacích, kdy by měli vykonávat dvě velmi podobné aktivity. O úkoly se tak „přetahuje“ stejná oblast v mozku, takže výsledek bývá velmi neefektivní.

Naopak jsou ale naše mozky velmi dobré v přepínání mezi činnostmi. Pokud to člověk dělá velmi rychle, může se to jevit jako multitasking, nicméně mozek vždy zpracovává jen jeden úkol.

Mezinárodní výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS One, testoval, jsou-li ženy schopné přepínat mezi úkoly a vykonávat více úloh současně. Ukázalo se, že ženské mozky v tom nejsou nijak schopnější než mozky mužské.

Nový experiment prováděli němečtí vědci na skupině 48 mužů a 48 žen. Obě pohlaví měla plnit stejné úkoly: identifikovat písmena a číslice. V některých částech pokusu museli lidé dávat pozor na dva úkoly současně (jednalo se tedy o multitasking), v jiných jen přepínali koncentraci postupně.

Vědci měřili reakční čas i přesnost odpovědí. Zjistili, že plnit dva úkoly současně bylo mnohem složitější než postupně. Výsledky dopadly hůř jak v přesnosti, tak v délce plnění úkolů. Ale zejména se ukázalo, že mezi muži a ženami nebyl žádný rozdíl. 

Vědci se domnívají, že předsudek o lepší schopnosti žen vykonávat více úkolů současně vznikl kvůli tomu, že ženy musí vykonávat více činností najednou častěji než muži. Práce v domácnosti i starost o děti je stále primárně ženskou rolí, manželky se tedy musí starat o mnohem více detailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ledovce tají v posledních deseti letech stále rychleji, popsala studie

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.
před 17 hhodinami

Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
21. 2. 2025

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
21. 2. 2025

Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.
21. 2. 2025
Načítání...