Při záchraně přírody se mají zohlednit i ekonomické zájmy. Trump reformuje ochranu ohrožených druhů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa představila změny právní úpravy týkající se ohrožených druhů. Podle kritiků ovšem změny zákona urychlí vymizení některých živočichů a rostlin. Vládní agentury mají při zvažování toho, zda určitý druh chránit, nově zohlednit i ekonomické dopady, které by s sebou ochrana nesla.

Americká vláda argumentuje tím, že změny umožní větší efektivitu při uplatňování právní úpravy a zároveň ochrání vzácné druhy. „Nejlepším způsobem, jak zachovat tento zákon, je dělat vše, abychom se ujistili, že zůstane efektivní v dosažení svého hlavního cíle - tedy záchrany našich ohrožených druhů,“ uvedl tajemník z ministerstva vnitra David Bernhardt.

Právě Bernhardt, který podle serveru Politico v minulosti pracoval jako lobbista pro těžařské společnosti a zemědělský sektor, změnu prosazoval. Dříve například pomohl dosáhnout toho, aby agentura Fish and Wildlife Service nemohla automaticky poskytnout plnou ochranu druhům patřícím do kategorie „ohrožených“.

Republikánská strana se pokoušela o změnu zákona dlouhodobě. Argumentovala tím, že je příliš velkou zátěží pro majitele pozemků, má negativní dopad na průmysl a omezuje ekonomický růst. Republikánům se nelíbilo ani to, že se zákon týká stále většího počtu organismů.

Samice medvěda hnědého grizzly Helga
Zdroj: Zoo Děčín

Vyřadit druh ze seznamu ohrožených bude jednodušší

Normu zvanou Endangered Species Act podepsal v roce 1973 prezident Richard Nixon a v současnosti ve Spojených státech chrání přes 1600 druhů. Podle AP zachránila před vyhubením například orla bělohlavého, kondora kalifornského, medvěda grizzlyho a další druhy zvířat.

Změny, které podle deníku The New York Times předpis výrazně oslabují, by měly začít platit přibližně za měsíc. „Nová pravidla velmi pravděpodobně umetou cestu pro vznik nových dolů, ropných a plynových vrtů a rozvoji míst, kde se ohrožené druhy vyskytují,“ napsal deník.

Nově má být také těžší brát při rozhodování o ochraně v potaz vliv klimatických změn, naopak jednodušší bude vyjmutí druhu ze seznamu chráněných.

„Myslíme si, že jde o rozsáhlé kroky špatným směrem,“ komentoval změnu Bob Dreher, viceprezident organizace Defenders of Wildlife. „Do konce tohoto desetiletí může vyhynout až milion druhů a tato administrativa se jen snaží, aby omezila ochranu těchto druhů,“ dodal.

Generální prokurátoři Kalifornie a Massachusetts už oznámili, že změny napadnou u soudu. Podle nich se jedná o možné narušení rovnou tří zákonů.

„Uvidíte, že v tom Kalifornie a Massachusetts nezůstanou samy, ale přidá se k nim v tom spousta dalších států,“ řekla novinářům generální prokurátorka Massachusetts Maura Healeyová. „Jde o ochranu důležitého federálního zákona, o záchranu možná nejdůležitějšího zákona na ochranu přírody v dějinách této země,“ dodala.

Ohrožená příroda

Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v květnu v rozsáhlé zprávě varoval, že ve světě hrozí vyhynutí milionu druhů živočichů a rostlin, z nichž mnoho může vymizet už v příštích desetiletích. Stav přírody, kterou lidé nezbytně potřebují kvůli vodě, jídlu, energii či lékům, se podle panelu zhoršuje „dosud nejrychlejším tempem v historii lidstva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...