V Olomouci otevřeli unikátní laboratoř. Bude číst dědičné informace rostlin

V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA rostlin, tedy čtení jejich dědičné informace, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).

„Současný takzvaný excelentní výzkum není myslitelný bez špičkového přístrojového vybavení. Díky nové laboratoři si Centrum regionu Haná bude moci udržet výsadní postavení v oblasti genomiky a biotechnologie rostlin v celosvětovém měřítku. Budeme také moci rozšířit a prohloubit spolupráci s českými šlechtiteli a pomoci jim při zavádění molekulárních metod ve šlechtění rostlin,“ řekl vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Video Profesor Doležal o genetické úpravě rostlin
video

Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin

Nové laboratoři vévodí vysokokapacitní DNA sekvenátor NovaSeq 6000 za 29 milionů korun, který CRH nedávno pořídilo díky projektu Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje. Kromě toho se v laboratoři nacházejí další tři sekvenátory s různou kapacitou, výkonností i systémy sekvenování.

Vědci mohou přispět k větší odolnosti plodin

„V tuzemském akademickém prostředí je nově vzniklá sekvenační laboratoř ojedinělá. Na jednom místě se podařilo soustředit špičkovou techniku, ale také odborníky, kteří mají s touto prací bohaté zkušenosti. Provádíme často natolik specializované analýzy, že by nebylo možné si je někde jinde nakoupit jako službu. Zásadní je to, že máme zkušenost s poměrně sofistikovanou přípravou vzorků. Tím jsme zajímaví i pro mnohé partnery, jimž můžeme tyto služby nabízet,“ uvedl vedoucí laboratoře Jan Bartoš.

Nový přístroj má 400krát vyšší kapacitu než nejvýkonnější sekvenátor, který měli olomoučtí vědci dosud k dispozici – v jednom běhu přečte 6 tisíc miliard bází DNA. V centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. Díky podrobným analýzám mohou vědci zjistit, které geny odpovídají za různé vlastnosti plodiny, například za odolnost vůči suchu či rezistenci vůči chorobám. Technické parametry nového sekvenátoru umožní nejen rychlejší a podrobnější studium, ale otevřou i nové směry výzkumu.

„V rámci projektu chceme studovat, jaká je organizace genomu v prostoru buněčného jádra a jak různé faktory, včetně vnějšího prostředí, toto uspořádání ovlivňují. Dosud jsme tyto analýzy provádět nemohli, ale nový přístroj nám to umožní,“ doplnil Bartoš.

Získané informace mohou mimo jiné přispět ke šlechtění hospodářských plodin významných pro výživu lidstva, které budou mít vyšší výnosy i odolnost vůči chorobám a nepříznivým vlivům vnějšího prostředí.