Přírodovědci se už dlouhá desetiletí potýkají s nevyřešenou otázkou: proč jsou dnešní ryby tak malé? Největší žijící rybou je totiž měsíčník svítivý, který váží 2,3 tuny a měří maximálně tři metry. Přitom paryby mohou být mnohem větší – žralok obrovský může vážit až 34 tun. Nová studie teď vyvrací dřívější domněnku, že byl důvodem rybí metabolismus.
Ryby a paryby jsou dvě třídy velmi podobných zvířat. Kdybychom je považovali za jednu skupinu, pak by v ní ryby tvořily 95 procent. Paryb je jen přibližně 850 druhů, od ryb se liší především tím, že nemají kostru složenou z kostí, ale z chrupavek. A také jsou mnohem větší než „obyčejné“ ryby.
Doposud se spekulovalo, že ryby s pevnou kostrou nemohou dorůstat takových rozměrů například kvůli jejich metabolismu, který brání dosažení větších velikostí. To ale vyvrací nový výzkum zřejmě největší ryby všech dob.
Ryba Leedsichthys problematicus žila v období jury, tedy asi před 170 miliony lety ve všech světových oceánech. Když byla roku 1886 poprvé objevena, odhadovalo se, že mohla měřit až devět metrů – novější výzkumy ale naznačují spíše délku kolem 16,5 metrů a hmotnost kolem 45 tun, což je víc než ten největší žralok. Někteří vědci dokonce věří, že Leedsichthys mohl měřit až 30 metrů, ale pro to zatím není dostatek důkazů.
Obří a rychlý
Nová studie popsala, jak vypadal metabolismus tohoto obřího tvora, vědci se přitom drželi velikosti 16 metrů. Vyšlo jim, že i přes tyto rozměry mohla tato ryba s pevnou kostrou bez problémů existovat a navíc byla značně rychlá a čilá – z metabolického modelu vyplývá, že mohla dosahovat rychlosti až 17,8 kilometru za hodinu a přitom měla dostatečně prokrvenou tkáň. Starší výzkumy přitom dospěly k názoru, že právě nedostatek kyslíku omezuje velikost dnešních ryb – ty přitom dosahují až na výjimky rychlosti kolem 30 kilometrů za hodinu.
Z metabolického hlediska tedy neexistuje jediný důvod, proč by dnes nemohly existovat podobně velké ryby; pravý důvod tak na odhalení stále čeká.
