Úbytek ledu postihuje čtvrtinu západní Antarktidy, ledovce tak ztrácí stabilitu

Téměř čtvrtinu západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou tamní ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. 

Ilustrační foto - ledovec na ostrově Danco v Antarktidě
Zdroj: Greenpeace

Postižené ledovce jsou nestabilní, protože kvůli tání a odlamování velkých ledových ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než je možné doplňovat sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy. 

Největší ledovcové plochy v oblasti – Pine Island a Thwaites – ztrácejí led pětkrát rychleji než v době, kdy vědecké měření začalo.

Tým vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování (CPOM), které na Univerzitě v Leedsu sídlí, využil 25 let satelitního sledování a klimatických modelů, aby vytvořil přehled vývoje sněhové a ledové pokrývky v této oblasti.

Rekordně rychlé ubývání

Jejich měření rozlišuje mezi krátkodobými změnami způsobenými klimatickými vzorci a dlouhodobými trendy. „V částech Antarktidy se ledová pokrývka ztenčila o výjimečné množství. Proto jsme chtěli stanovit, jaký úbytek lze připsat na vrub změnám klimatu a kolik je způsobeno počasím,“ řekl hlavní vedoucí studie a ředitel CPOM Andy Shepherd.

Ubývání ledu vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli, dodal. „Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru,“ uvedl Shepherd.

Marcus Engdahl z Evropské kosmické agentury (ESA), který se na studii podílel, zdůraznil význam satelitních misí pro studium zeměkoule. „Polární oblasti jsou nehostinným prostředím a je krajně nesnadné se tam dostat pozemní cestou,“ uvedl. „Kvůli tomu je pohled z vesmíru nezbytným nástrojem pro sledování dopadů klimatických změn,“ dodal.

Kompletní studie se objevila v odborném časopise Geophysical Research Letters a navazuje na předchozí výzkum, který poukazoval na úlohu vody v oceánu ohřáté sluncem při odtávání šelfových ledovců v Antarktidě.

Teplá voda ohřívá ledovce zespoda

Severozápadní část Rossova šelfového ledovce, který je největším šelfovým ledovcem Antarktidy a jehož celková plocha odpovídá zhruba rozloze Francie, taje kvůli ohřívání oceánské vody sluncem desetkrát rychleji, než je celkový průměr, uvedli vědci z Cambridgeské univerzity.

„Všeobecně se předpokládá, že stabilita šelfových ledovců je spojená s jejich vystavením teplé vodě v hloubi oceánů. Ale zjistili jsme, že klíčovou roli hraje také sluncem ohřátá voda u hladiny oceánů,“ uvedl vedoucí této studie Craig Stewart z novozélandského Národního ústavu pro výzkum vody a atmosféry.