Úbytek ledu postihuje čtvrtinu západní Antarktidy, ledovce tak ztrácí stabilitu

Téměř čtvrtinu západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou tamní ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají.

Postižené ledovce jsou nestabilní, protože kvůli tání a odlamování velkých ledových ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než je možné doplňovat sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy. 

Největší ledovcové plochy v oblasti – Pine Island a Thwaites – ztrácejí led pětkrát rychleji než v době, kdy vědecké měření začalo.

Tým vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování (CPOM), které na Univerzitě v Leedsu sídlí, využil 25 let satelitního sledování a klimatických modelů, aby vytvořil přehled vývoje sněhové a ledové pokrývky v této oblasti.

  • Západní Antarktida je označení pro tu oblast polárního kontinentu, která leží na západní polokouli. Od větší východní Antarktidy ji odděluje Transantarktické pohoří.

Rekordně rychlé ubývání

Jejich měření rozlišuje mezi krátkodobými změnami způsobenými klimatickými vzorci a dlouhodobými trendy. „V částech Antarktidy se ledová pokrývka ztenčila o výjimečné množství. Proto jsme chtěli stanovit, jaký úbytek lze připsat na vrub změnám klimatu a kolik je způsobeno počasím,“ řekl hlavní vedoucí studie a ředitel CPOM Andy Shepherd.

Ubývání ledu vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli, dodal. „Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru,“ uvedl Shepherd.

Marcus Engdahl z Evropské kosmické agentury (ESA), který se na studii podílel, zdůraznil význam satelitních misí pro studium zeměkoule. „Polární oblasti jsou nehostinným prostředím a je krajně nesnadné se tam dostat pozemní cestou,“ uvedl. „Kvůli tomu je pohled z vesmíru nezbytným nástrojem pro sledování dopadů klimatických změn,“ dodal.

Kompletní studie se objevila v odborném časopise Geophysical Research Letters a navazuje na předchozí výzkum, který poukazoval na úlohu vody v oceánu ohřáté sluncem při odtávání šelfových ledovců v Antarktidě.

Teplá voda ohřívá ledovce zespoda

Severozápadní část Rossova šelfového ledovce, který je největším šelfovým ledovcem Antarktidy a jehož celková plocha odpovídá zhruba rozloze Francie, taje kvůli ohřívání oceánské vody sluncem desetkrát rychleji, než je celkový průměr, uvedli vědci z Cambridgeské univerzity.

„Všeobecně se předpokládá, že stabilita šelfových ledovců je spojená s jejich vystavením teplé vodě v hloubi oceánů. Ale zjistili jsme, že klíčovou roli hraje také sluncem ohřátá voda u hladiny oceánů,“ uvedl vedoucí této studie Craig Stewart z novozélandského Národního ústavu pro výzkum vody a atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 3 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 4 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
před 23 hhodinami

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
včera v 10:03

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...