Měsíc se smršťuje, hlásí vědci z NASA. Popsali i doprovodné zemětřesení

Nahrávám video
Vědci poprvé popsali, jak se Měsíc smršťuje
Zdroj: ČT24

Podle posledních zjištění NASA se Měsíc smršťuje a při tom se otřásá. Důkazem jsou schodovité propadliny, jakési vrásy, na které narazili američtí astronauti už před půl stoletím. Za posledních pár set milionů let se Měsíc smrštil o padesát metrů.

Vědci zvolili analogii se zrnkem hroznového vína, které vysychá a stává se rozinkou. Měsíc nevysychá, zato jeho chladné jádro ještě víc chladne a podobně zmenšuje svůj objem. Na rozdíl od pružné slupky vína se povrch měsíce láme a vznikají v něm schody vysoké kolem deseti metrů a dlouhé několik kilometrů.

Existence těchto útesů není novinkou. Už v roce 1972 měli Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 dost práce s navigací, když se pohybovali ve zvrásněném terénu v měsíčním údolí Taurus-Littrow. Vědci ale až teď dokázali popsat proces smršťování i související měsíční otřesy.

„Naše analýza nám poskytuje první důkazy, že jsou tyto zlomy stále aktivní a pravděpodobně způsobují měsíční zemětřesení v důsledku toho, jak Měsíc dále chladne a smršťuje se. Některé z těchto otřesů mohou mít sílu až pěti stupňů Richterovy škály,“ uvedl autor studie Thomas Watters. 

Záchvěvy Měsíce měří seismometry, které tam nechali astronauti v 70. letech. Za necelou dekádu zachytily 28 otřesů. Protože se soustředily do blízkosti zlomů, vyvozují, že právě tyto stupně jsou zdrojem tektonické aktivity.

Tu potvrzují i záběry sondy LRO, která Měsíc obíhá a detailně fotí. Na tři a půl tisících fotek zlomů jsou jasně patrné sesuvy půdy způsobené právě otřesy. Jedno z hlavních epicenter měsíčních otřesů se nachází jen 13 kilometrů od místa, kde projíždělo Apollo 17. 

„Je to opravdu pozoruhodné, když vidíme propojení téměř padesát let starých dat s daty z LRO. Zároveň můžeme plánovat, na co by se měly soustředit budoucí mise, které budou cílit na studium vnitřních procesů Měsíce,“ podotkl John Keller, který se podílí na projektu LRO.

Na Merkuru se táhnou vrásy dlouhé tisíc kilometrů

Měsíc přitom není jediným tělesem v naší Sluneční soustavě, které se smršťuje. Třeba na Merkuru jsou vrásy obřích rozměrů – až tisíc kilometrů dlouhé a tři kilometry vysoké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...