Vědci vytváří 3D model nejdelší jeskyně v Česku. Je to práce na roky

S výzkumem systému Amatérské jeskyně v Moravském krasu pomůže počítačový 3D model. Naskenované jsou zatím zhruba tři kilometry jeskyně, letos by mělo přibýt dalších minimálně několik set metrů. Oznámil to Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu, který model spoluvytváří. Amatérská jeskyně je nejdelším jeskynním systémem v ČR.

Hydrometeorologický ústav na projektu pracuje s Ústavem geoniky Akademie věd ČR od roku 2013. „Trojrozměrný model jsme začali vytvářet v soutokové oblasti, kde se sbíhají potoky Bílá voda a Sloupský potok a vzniká říčka Punkva. Nás zajímá hydrologie, měříme kolísání hladin. Vizí je, že by se do trojrozměrného modelu načítala reálně naměřená data,“ uvedl Lejska.

Vědci chodby jeskyně postupně mapují 3D skenerem, ročně na třech až čtyřech akcích. Naskenované jsou zatím asi tři kilometry chodeb. „Záleží na tom, jak je ta chodba členitá. Někdy za den stihneme udělat třeba 50 metrů, jindy i několik set metrů,“ uvedl Lejska.

Letos by podle něj mohlo přibýt dalších několik set metrů, snad i kilometr. Celý jeskynní systém ale měří asi 40 kilometrů. „Práce je to na roky, hotovi nebudeme asi dřív než za deset let. Ale vývoj technologií jde velmi rychle dopředu, těžko se to dá odhadnout. Třeba za pár let budeme schopni rychle naskenovat i několik kilometrů,“ uvedl Lejska.

3D mapování pomůže poznat jeskyni

Trojrozměrné modelování by podle Lejsky nemělo přinést výsledky jen v hydrologii, ale například i geologii, tektonice či při výzkumu geneze jeskynních prostor. Na své by si však mohla přijít i širší veřejnost, jedním z výstupů by totiž mohla být například virtuální prohlídka celé jeskyně.

Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která je v prostoru mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn, je nejdelším jeskynním systémem v Česku. V krasu je více než 1100 jeskyní, trvale zpřístupněno je jen pět z nich. Nejslavnější jsou Punkevní jeskyně spojené s propastí Macocha, které si ročně prohlédne 200 tisíc turistů z celého světa. Atrakcí Punkevních jeskyní je plavba po podzemní řece.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 3 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 4 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...