Poslední nosorožce by mohl zachránit robotický had. Provede umělé oplodnění

Nosorožec tuponosý severní je zvíře, které by za normálních okolností bylo prohlášené za vyhynulé. Žijí už jen dvě samice, poslední samec jménem Sudán zemřel 18. března 2018 v Keni. Vědci z celého světa se však snaží, aby přes všechny překážky dostala tato zvířata ještě šanci.

Jedním z důvodů, proč je záchrana těchto tvorů tak složitá, je jejich komplikovaná reprodukce. Děložní hrdlo samice, tedy ta nejspodnější část dělohy, má nesmírně složitý vzhled – „vypadá jako série písmen S, která jsou navázána jedno na druhé“, uvedla pro magazín Wired Barbara Durrantová ze zoologické zahrady v San Diegu. Kvůli tomuto tvaru je nesmírně složité jakkoliv s reprodukčním systémem manipulovat.

Právě tato vědkyně ve spolupráci s odborníky z Kalifornské univerzity v San Diegu zkouší najít způsob, jak problém vyřešit. Vyvíjí robotického hada, který by byl schopný se pohybovat děložním hrdlem nosorožcí samice a dostat touto cestou embryo na správné místo dělohy. Pokud by metoda fungovala, mohla by pomoci k zachování druhu. Celý projekt získává peníze i s pomocí skupinového financování na internetu

Cesta robota

Vědci by však robota nevyslali do těla jedné ze dvou zbývajících samic nosorožce tuponosého severního, jak Najin tak Fatu jsou totiž už neplodné. A nemají tedy žádná vajíčka. Ale k dispozici je zamražené sperma, které přírodovědci již dříve odebrali. A k reprodukci chtějí využít samici nosorožce tuponosého jižního.

Tento poddruh je totiž natolik blízkým příbuzným vymírajícího nosorožce tuponosého severního, že se s ním může rozmnožovat. A to znamená, že samice může nést embryo druhého poddruhu. To sice není k dispozici, ale vědci ví, jak ho získat. Na myších se to už podařilo: buňky z kůže je možné upravit tak, že se vrátí do původního stavu, takže se z nich dá získat jakýkoliv druh buněk.

Durrantová vysvětluje: „Vezmeme je časem zpět a potom je zase pošleme dopředu, ale jinou cestou, takže se z nich nestanou kožní buňky. Pokud bychom tak uměli vyrobit spermie a vajíčka nosorožců tuponosých severních, mohli bychom je použít k umělému oplodnění.“

Zamraženého spermatu mají totiž vědci velmi málo, rádi by proto touto cestou získali jak samčí, tak samičí pohlavní buňky. 

Genetika a robotizace v jednom programu

Jenže i to by byl pouhý začátek – pak by museli vědci ještě dostat vajíčko do dělohy samice nosorožce tuponosého jižního. A to je možná ještě složitější, než extrémně náročná genetická úprava embrya v laboratoři.

Právě v této fázi nastoupí podle Durrantové robotický had. Původně byl vyvinut k léčbě lidí – například pro kolonoskopii (vyšetření tlustého či tenkého střeva). Díky rozměrům se ale ideálně hodí i na umělé oplodnění samice nosorožce.

„Bude se muset navigovat opravdu mučivě složitými kanály,“ vysvětluje Michael Yip, který na návrhu robotického hadího těla pracuje. „Je tam tolik stoosmdesátistupňových zatáček, že se tam prostě nic jiného nedostane.“

V přední části robota je umístěná citlivá kamera, s jejíž pomocí pak operátor stroj ovládá. „Naším cílem je vytvořit stabilní a samostatnou populaci nosorožců tuponosých severních,“ vysvětluje Durrantová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI souhrny mění internet. Brodí se v šumu a ohrožují vydavatele

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.
před 12 hhodinami

Český výzkum navzdory mnohamiliardové podpoře zaostává za Evropou, tvrdí NKÚ

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto Česko patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Neandertálci jedli červy, prokázala studie na Farmě těl

Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.
před 14 hhodinami

NASA dál propouští, peníze mají směřovat k Marsu

Americká vesmírná agentura NASA přijde o přibližně 3900 zaměstnanců. Má jít o součást rozsáhlé snahy prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu federálních zaměstnanců. Rozpočet agentury by se měl podle agentury AFP zaměřit hlavně na dva cíle, které prezident prosazuje – pilotované mise na Měsíc a Mars.
před 16 hhodinami

V Litvě vědci zachraňují tuleně ohrožené tajícím ledem

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
27. 7. 2025

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
27. 7. 2025

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
26. 7. 2025
Načítání...