V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Nebezpečí ale nehrozí.
V některých českých potravinách zůstává radioaktivní cesium z Černobylu. Nebezpečí nehrozí
Předsedkyně úřadu Dana Drábová řekla, že množství v potravinách není v žádném případě zdravotně závadné. Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let.
„Je to běžný jev, který tu ještě nějakou dobu bude,“ uvedla. „Teď momentálně jsme na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude třiatřicet let. Za dalších třicet let to bude čtvrtina a tak dále,“ doplnila.
Úřad nicméně připomněl, že například kančí maso s hodnotami nad 1250 becquerelů na kilogram by se nemělo dostat do obchodní sítě. Loni bylo v Česku ze 157 změřených vzorků podle něj takových vzorků pětatřicet, maximální hodnota byla téměř desetinásobně vyšší – 11 987 becquerelů na kilogram ve vzorku z okolí Horní Stropnice na Českobudějovicku. Průměr byl 890 becquerelů na kilogram, uvedl SÚJB.
Drábová podotkla, že stanovené množství je otázkou optimalizace, jaké maso chtějí tuzemské obchody prodávat, byť existuje jiné. Rozhodně podle ní ale neodděluje bezpečné maso od nebezpečného. „Pro dosažení ročního limitu pro obyvatelstvo by bylo nutné zkonzumovat asi 86 kilogramů takového masa,“ zdůraznil úřad.
Největší problém jsou divočáci
Státní veterinární správa (SVS) předloni uvedla, že téměř polovina odlovených divočáků ze Šumavy stále vykazuje nadlimitní hladiny radioaktivity. Divočáci jsou podle ní radioaktivní kvůli tomu, že žerou podzemní houbu jelenku obecnou, která má schopnost fixovat radioaktivitu z půdy. Radioaktivita se na Šumavu dostala právě po havárii v Černobylu, dodala SVS.
Radioaktivní potrava může pro člověka znamenat nebezpečí vzniku rakoviny. O riziku lze však podle odborníků mluvit až tehdy, kdyby někdo snědl desítky kilogramů kontaminovaného masa za rok. Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o sedmdesát procent. Jelenku obecnou člověk v půdě najde stěží, prasata ji však vyryjí.
Exploze zničila reaktor Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině 26. dubna 1986. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se přitom do ovzduší dostalo přibližně čtyřistakrát více radioaktivního spadu než z atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu. Radioaktivní mrak se tehdy podle vědců natřikrát přenesl nad Evropou.
Následně nebylo jasné, jak moc je okolí Černobylu kontaminované, a tak úřady vyhlásily kolem zničeného reaktoru třicetikilometrové zakázané pásmo. Lidé tam dodnes nesmějí žít, nicméně pro turistiku je už oblast otevřená.
