V ruské části ISS budou astronauty sledovat kamery. Jde o reakci na aféru s dírou v Sojuzu

V ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) budou rozmístěny sledovací kamery. Příslušné nařízení už podepsal šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Podle ruských médií, která v této souvislosti připomínají loňský incident s vyvrtanou dírou v lodi Sojuz, o tom informoval mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko.

„Skutečně, takové nařízení generálního ředitele o sledování kamerami existuje,“ citovala Ustimenka agentura TASS. Mluvčí dodal, že bude ještě nutné vypracovat technické zadání, připravit technický projekt, ale také vyškolit kosmonauta, který bude mít monitoring na starosti.

Příslušná technika bude později objednána k výrobě a následně dopravena na orbitální komplex. O umístění videokamer na ISS by podle Ustimenka měli rozhodnout v ruském výrobním závodu kosmické techniky Eněrgija.

Co se stalo na ISS

Koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici tlak. Při pátrání po příčině této události byla v lodi Sojuz MS-09, připojené k ISS, objevena malá díra, která podle závěru expertů byla vyvrtána zevnitř. Kdo je za to odpovědný, vědci zatím neurčili.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a loď se 20. prosince bez problémů vrátila na Zemi s tříčlennou posádkou, kterou tvořili Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst.

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Vědci nyní stále prověřují možnosti poškození pláště lodi jak zvenčí, tak zevnitř. V obou případech není vyloučen zlý úmysl ani chyba při vrtání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 16 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 17 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 20 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 22 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...