V ruské části ISS budou astronauty sledovat kamery. Jde o reakci na aféru s dírou v Sojuzu

V ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) budou rozmístěny sledovací kamery. Příslušné nařízení už podepsal šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Podle ruských médií, která v této souvislosti připomínají loňský incident s vyvrtanou dírou v lodi Sojuz, o tom informoval mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko.

„Skutečně, takové nařízení generálního ředitele o sledování kamerami existuje,“ citovala Ustimenka agentura TASS. Mluvčí dodal, že bude ještě nutné vypracovat technické zadání, připravit technický projekt, ale také vyškolit kosmonauta, který bude mít monitoring na starosti.

Příslušná technika bude později objednána k výrobě a následně dopravena na orbitální komplex. O umístění videokamer na ISS by podle Ustimenka měli rozhodnout v ruském výrobním závodu kosmické techniky Eněrgija.

Co se stalo na ISS

Koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici tlak. Při pátrání po příčině této události byla v lodi Sojuz MS-09, připojené k ISS, objevena malá díra, která podle závěru expertů byla vyvrtána zevnitř. Kdo je za to odpovědný, vědci zatím neurčili.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a loď se 20. prosince bez problémů vrátila na Zemi s tříčlennou posádkou, kterou tvořili Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst.

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Vědci nyní stále prověřují možnosti poškození pláště lodi jak zvenčí, tak zevnitř. V obou případech není vyloučen zlý úmysl ani chyba při vrtání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 26 mminutami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 21 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...