Současné kardiostimulátory jsou odolné vůči hackerům. Rizikem však mohou být elektromobily

Veškeré implantáty v kardiologii, které umožňují kontrolu zdravotního stavu pacienta na dálku, jsou bezpečné a odolné vůči externímu hackerskému zásahu. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedl předseda České kardiologické společnosti a přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Přitom ještě před několika lety dokázali hackeři kardiostimulátory na dálku ovlivnit a ovládnout. Teď je podle expertů riziko spíše v elektromobilech, které mohou přístroje ovlivňovat prostřednictvím interferencí.

Podle Táborského ročně přibývá asi deset tisíc pacientů s kardiostimulátorem a zhruba pět tisíc pacientů s defibrilátorem (ICD), celkově má v sobě nějaký implantát asi čtvrt milionu pacientů. 

Cílem potenciálních hackerských útoků jsou podle Táborského zejména u kardiostimulátorů a ICD deaktivace terapeutických funkcí, znemožnění komunikace nebo změna programace v neprospěch pacienta. Současná opatření na všech úrovních však neumožňují externí zásahy do nastavení těchto medicínských systémů.

Mezi technologie, které jsou potenciálně ovlivnitelné, se vedle kardiostimulátorů a ICD řadí také systémy pro srdeční resynchronizační léčbu, inzulinové pumpy nebo podkožní pumpy pro dávkování léčiv, například u pacientů s plicní hypertenzí. „V současné době jsou všechny tyto systémy plně zabezpečeny, není možné se do nich nabourat,“ řekl Táborský.

Nahrávám video

Ještě nedávno tomu bylo podle něj jinak. Skupina vědců ze Spojených států v srpnu 2016 prokázala, že je možné se jednoduše do implantátů významných výrobců nabourat. Tehdy se podařilo vědcům z University of Washington na dálku vypnout kardiostimulátor – pochopitelně mimo lidské tělo. Pomocí přístroje v ceně asi milionu korun zmanipulovali kardiostimulátor značky Maximo od společnosti Medtronics, aby se vypnul nebo aby se najednou vybil.

Pokud by se to stalo u člověka, obě činnosti by ho zabily. Vědci zneužili mikrovlnného rádia ve stimulátoru, které při vyšetření posílá informace lékařům. Zařízení, jež vědci použili, je naštěstí značně velké a nedalo by se použít nepozorovaně. Ani podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v reálném světě žádné riziko neexistuje.

Že umí hacknout kardiostimulátor, o sobě prohlašoval i známý hacker Barnaby Jack. Tento pirát dokázal přímo před novináři úspěšně hackovat bankovní automat, dokonce dva současně. Roku 2011 na konferenci v Las Vegas předvedl, že se dokáže na dálku nabourat do inzulínové pumpy, a to aniž by znal její sériové číslo. Uměl ji donutit, aby najednou uvolnila veškerou svou zásobu, což by v reálné situaci vedlo ke smrti pacienta.

Roku 2012 tento experiment zopakoval, přičemž to tentokrát dokázal dokonce na vzdálenost 90 metrů. Roku 2013 oznámil, že umí jako jediný hackovat i srdeční implantát, měl o tom přednést zprávu na konferenci Black Hat. Týden před vystoupením však byl nalezen mrtvý v bytě své přítelkyně, zemřel na předávkování čtyřmi silnými drogami.

Roku 2017 zase vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varování pro majitele kardiostimulátorů značky Abbott – měli urychleně provést aktualizace softwaru, jinak hrozilo riziko hackování. Žádné zneužití sice nikdo nenahlásil, zasaženo problémem ale bylo víc než půl milionu přístrojů.

Elektromobily mohou implantáty rušit

V současnosti už jsou definovány národní standardy pro technologie. V implantátech je speciální software, který lze periodicky aktualizovat a tím jej dostat na nejvyšší úroveň bezpečnosti. Implantáty tak nemohou být externě napadeny, nelze u nich ani vnějším zásahem dosáhnout změn parametrů. Životnost implantátu je v současnosti více než desetiletá. I pacienti se staršími výrobky jsou však v bezpečí, neboť i u nich byl proveden upgrade softwaru.

Vyřešena však podle Táborského není problematika elektromobilů. „Uvědomme si, jaké pohonné jednotky vozidla v současné době mají, s jakými technologiemi pracují. Potenciálním rizikem pro pacienta není to, že mu systém hackne data, ale že zablokuje činnost implantátu pomocí interference, která vzniká v elektromagnetickém poli,“ poznamenal Táborský.

Při výrobě moderních automobilů se podle něj na tuto problematiku nemyslelo. Tématem se chce zabývat i v chystané české studii ve spolupráci s globálním výrobcem elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.