Jihočeští biologové mohou jako první v republice sledovat šestsettisíckrát zvětšené buňky ve 3D

Pohledy do mikrosvěta získávají díky nejnovějšímu elektronovému mikroskopu, který právě začali používat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), nový – třetí – rozměr. Na rozdíl od ostatních elektronových mikroskopů, které umožňují získat pouze dvourozměrné zobrazení pozorovaného objektu, nový, vysoce rozlišovací rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS dokáže vytvořit třírozměrný obraz vzorku.

Přístroj otevírá badatelům zcela nové možnosti, jak nahlédnout dovnitř nejmenších částí biologických objektů – buněk či jakýchkoli jiných biologických vzorků, a zjistit, jak jsou uvnitř uspořádány a jak fungují. Velkou předností mikroskopu je široký rozsah zvětšení, který začíná na zvětšení 20x, kdy lze zobrazit plošku 3 x 3 milimetry, a dosahuje až zvětšení šestsettisíckrát (600 000x).

„Kdybychom se při stejném zvětšení dívali ze Země na Měsíc, mohli bychom tam pozorovat objekty přibližně o velikosti tenisového míčku,“ uvádí příklad Jana Nebesářová, vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie na Biologickém centru AV ČR.

Díky vysokému rozlišení je možné vidět v pozorovaném vzorku detaily o velikosti kolem jednoho nanometru, jinými slovy jedné miliardtiny metru. Navíc je mikroskop vybaven speciálním krájecím zařízením v komoře vzorku, které odřezává ze vzorku tenké plátky s nepatrnou tloušťkou – zhruba od 20 nanometrů. 

„Pro představu: tloušťka běžného kancelářského listu papíru je přibližně 0,1 milimetru. Abychom z něj získali ultratenké řezy s tloušťkou 20 nanometrů, museli bychom jej nařezat na 5 tisíc plátků,“ říká Nebesářová.

Elektronový mikroskop Apreo VS
Zdroj: Biologické centrum AV ČR

Právě díky postupnému seřezávání vzorku a získání série zobrazení daného objektu lze pak sestavit trojrozměrný model. „Na povrchu vzorku se nasnímá vybraná oblast a odkrojí se další řez a opět se zaznamená další snímek dané oblasti. Tímto plně automatizovaným postupem se získá řada snímků, ze kterých je možné vytvořit třírozměrnou rekonstrukci studovaného biologického objektu, například celé buňky, prvoka nebo hlavičky rybí tasemnice,“ vysvětluje Nebesářová.

  • Laboratoř nemohla ČT24 poskytnout další fotografie pořízené tímto mikroskopem z důvodů copyrightu.

V České republice jde o první instalaci takto vybaveného rastrovacího elektronového mikroskopu a Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR se tímto zařadila mezi několik evropských pracovišť vybavených touto technikou. Vzhledem k ceně systému, která se pohybuje v řádu desítek milionů korun, bude mikroskop sloužit v servisním režimu mnoha vědeckým týmům. Největší příležitost využívat ho k řešení svých projektů budou mít výzkumníci a studenti Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

Roztoč kleštík včelí
Zdroj: Biologické centrum AV ČR

Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR pod vedením Jany Nebesářové funguje už 28 let a za tu dobu si vydobyla mezinárodní prestiž. Kromě poskytování servisu vědeckým týmům laboratoř spolupracuje i s výrobci elektronových mikroskopů v Brně, jimž připravuje testovací biologické preparáty pro vývoj nových metod a techniky elektronové mikroskopie.

Česká republika patří ve výrobě elektronových mikroskopů mezi světové velmoci; vyrábí zhruba 30 procent světové produkce. Rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS, instalovaný na Biologickém centru AV ČR, vyrobila v Brně firma Thermo Fisher Scientific.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...