SpaceX musí propustit desetinu zaměstnanců. Muska zlobí program satelitů

Vesmírná společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska propustí zhruba deset procent ze svých více než šesti tisíc zaměstnanců. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Los Angeles Times s odvoláním na zdroj obeznámený se situací.

„SpaceX se musí stát štíhlejším podnikem. To znamená, že se musíme rozloučit s některými talentovanými a tvrdě pracujícími členy týmu,“ reagovala Muskova firma na otázky listu Los Angeles Times ohledně snižování počtu zaměstnanců.

Informace potvrdil i britský deník Guardian. Podle něj společnost reaguje na „extrémně náročné výzvy v budoucnosti“. V dopise médiím mluvčí společnosti uvádí: „Abychom mohli dál dodávat služby svým zákazníkům a úspěšně vyvíjet kosmické lodě a globální internet, musí se SpaceX stát štíhlejší. I individuálně už totiž jakýkoliv z těchto kroků jiné organizace přivedl k bankrotu.“

Problémy satelitního programu

Už v červnu roku 2018 propustil Musk nejméně sedm lidí z vrcholného managementu satelitního programu SpaceX, který sídlí v Seattlu. Podle médií byly příčinou jejich propuštění rozpory v tom, jak rychle má společnost vyvíjet a testovat satelity Starlink.

Tento program totiž čelí silné konkurenci společností OneWeb a Telesat, které by se chtěly stát prvními na trhu s internetovými službami přenášenými pomocí satelitní sítě. Musk propuštěné zaměstnance nahradil experty z centrály firmy v Kalifornii.

Novinky ze SpaceX

Musk minulý týden představil veřejnosti projekt Starship – testovací verzi horního stupně rakety, jejíž spodní část se jmenuje Super Heavy. Podle něj se tento stroj připravuje na testy, které by se měly uskutečnit v horizontu několika týdnů.

Avantgardní podnikatel založil společnost SpaceX v roce 2002 a dosáhl s ní řady úspěchů v oblasti vesmírné dopravy. Je rovněž zakladatelem a generálním ředitelem výrobce elektromobilů Tesla, pracuje také na vývoji bateriových úložišť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...