SpaceX musí propustit desetinu zaměstnanců. Muska zlobí program satelitů

Vesmírná společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska propustí zhruba deset procent ze svých více než šesti tisíc zaměstnanců. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Los Angeles Times s odvoláním na zdroj obeznámený se situací.

„SpaceX se musí stát štíhlejším podnikem. To znamená, že se musíme rozloučit s některými talentovanými a tvrdě pracujícími členy týmu,“ reagovala Muskova firma na otázky listu Los Angeles Times ohledně snižování počtu zaměstnanců.

Informace potvrdil i britský deník Guardian. Podle něj společnost reaguje na „extrémně náročné výzvy v budoucnosti“. V dopise médiím mluvčí společnosti uvádí: „Abychom mohli dál dodávat služby svým zákazníkům a úspěšně vyvíjet kosmické lodě a globální internet, musí se SpaceX stát štíhlejší. I individuálně už totiž jakýkoliv z těchto kroků jiné organizace přivedl k bankrotu.“

Problémy satelitního programu

Už v červnu roku 2018 propustil Musk nejméně sedm lidí z vrcholného managementu satelitního programu SpaceX, který sídlí v Seattlu. Podle médií byly příčinou jejich propuštění rozpory v tom, jak rychle má společnost vyvíjet a testovat satelity Starlink.

Tento program totiž čelí silné konkurenci společností OneWeb a Telesat, které by se chtěly stát prvními na trhu s internetovými službami přenášenými pomocí satelitní sítě. Musk propuštěné zaměstnance nahradil experty z centrály firmy v Kalifornii.

Novinky ze SpaceX

Musk minulý týden představil veřejnosti projekt Starship – testovací verzi horního stupně rakety, jejíž spodní část se jmenuje Super Heavy. Podle něj se tento stroj připravuje na testy, které by se měly uskutečnit v horizontu několika týdnů.

Avantgardní podnikatel založil společnost SpaceX v roce 2002 a dosáhl s ní řady úspěchů v oblasti vesmírné dopravy. Je rovněž zakladatelem a generálním ředitelem výrobce elektromobilů Tesla, pracuje také na vývoji bateriových úložišť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...