Zelená, nikoli oranžová Sahara. Vědci popsali, proč se poušť mění v oázu a zpět

Vědci díky výzkumu mořského dna popsali zatím neznámý klimatický mechanismus, který řídí změna Sahary. Ta se vždy po dvaceti tisících letech změní z pouště na travnatou – a pak zase na poušť.

Sahara je jedním z nejméně pohostinných míst na Zemi. Pokrývá miliony kilometrů čtverečních v severní Africe; většinu jí tvoří kameny a písek. Ale nebyla taková vždy: jednoduché skalní malby a zkameněliny svědčí o tom, že v minulosti se na Sahaře dalo žít. Podle těchto indicií to vypadá, že Sahara byla dříve místem, kde se dařilo nejen množství rostlinných i živočišných druhů, ale také lidem.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) nyní analyzovali prach ze západních částí Afriky starý asi čtvrt milionu let. Rozbor ukázal, že klima v severní Africe v oblasti Sahary se měnilo přibližně každých 20 tisíc let mezi suchým a vlhkým.

Podle nich to naznačuje, že klimatické změny na Zemi jsou relativně pravidelné a jejich příčinou mohou být změny v zemské ose. Její náklon totiž určuje, kolik slunečního světla dopadá na zemský povrch během různých ročních dob.

Zelená Sahara

Pro sever Afriky to znamená, že když Země dostává maximální možné množství slunečního světla, zesiluje to monzunovou aktivitu v oblasti. A to zvyšuje množství srážek a vlhkosti, což pomáhá zezelenání Sahary. Naopak dostává-li Země světla méně, vede to k menšímu množství srážek nad Saharou a její současné podobě.

„Naše výsledky naznačují, že příběh severoafrického klimatu je založený na tomto dvacetitisíciletém cyklu – ten ovlivňuje, jestli je Sahara zelená, nebo pískově žlutá,“ uvedl profesor David McGee, který se na výzkumu podílel.

„Cítíme, že jde o zajímavé období, jehož studium nám pomůže lépe pochopit dějiny Sahary; tedy to, kdy poskytovala lidem vhodné podmínky pro usazování se – anebo kdy byla neobyvatelná jako v současnosti,“ dodal.

Vědci popsali svůj výzkum v odborném časopise Science Advances. Vycházeli z vrstev usazenin v Atlantském oceánu. Tam se písek dostává ze Sahary už miliony let díky proudění vzduchu. A z jeho usazenin se dá odvodit, jak vypadala klimatická historie severní části Afriky. Pravidlo, kterým se vědci řídili, bylo jednoduché: vrstvy s velkým množstvím písku naznačovaly, že šlo o suchá období, užší vrstvy zase ukazovaly na doby s dostatkem srážek.

Navíc se v těchto usazeninách nacházejí kromě saharského písku také mikroskopické stopy života, který tuto oblast v minulosti obýval. Dřívější analýzy odhalily změny mezi suchými a méně suchými obdobími v rozmezí 100 tisíc let – což odpovídá cyklu dob ledových.

Jenže novější výzkum ukázal, že je to zřejmě složitější. Vliv monzunu byl zřejmě silnější, než si vědci dříve mysleli. Analýza je založena na měření koncentrace izotopu thoria, které se dá velmi detailně datovat.

„Sahara vypadá teď jako zcela nepohostinné a neobyvatelné místo, ale přesto se v minulosti už mnohokrát stalo, že se změnila na travnatou savanu,“ dodal McGee.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
před 2 hhodinami

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
před 16 hhodinami

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
před 22 hhodinami

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
17. 2. 2025

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
17. 2. 2025
Načítání...