Galerie:
Jezero Urmia leží v horách na severozápadu Íránu. Napájí ho 13 řek a jde o „místo mezinárodního významu“ – jak je popsáno vyhláškou OSN podepsanou roku 1971.
V polovině 90. let však experti OSN zjistili, že jezero kriticky rychle vysychá. Příčinami byly zejména kombinace dlouhodobého sucha, nadměrného zemědělství a intenzivní výstavby přehrad.
Galerie:
V 21. století se zmenšování jezera ještě zrychlilo: roku 2011 ještě mělo 2366 kilometrů čtverečních, ale o dva roky později se zmenšilo na přibližně 700 kilometrů čtverečních. Tato environmentální katastrofa ohrozila rozsáhlou oblast, která je kritická pro krevety, plameňáky, jeleny a další divoká zvířata. Vedla také k tomu, že sůl z jezera se při bouřích uvolňuje a dopadá na zemědělskou půdu i divokou přírodu – a ničí tam vše živé.
Až když se ukázaly ekonomické důsledky problému, začaly se íránské úřady problémem zabývat. Samy na to nestačily, proto se obrátily na OSN a japonskou vládu. Japonsko poskytlo finanční prostředky, OSN know-how a Írán lidské síly. Tento projekt se stal prioritou pro prezidentský úřad Hasana Rúháního. „Jednou z mých priorit bylo oživit Urmijské jezero a stále jsem odhodlaný to splnit,“ řekl Rúhání během nedávného rozhovoru s médii, když navštívil tuto oblast.
Některé projevy těchto nákladných snah se už začínají projevovat. Vloni se totiž podařilo zmenšování jezera zastavit a jeho plocha se dokonce vrátila na úroveň přibližně roku 2011 – tedy asi 2300 kilometrů čtverečních. „Je to začátek návratu jezera,“ okomentoval výsledky loňského roku Abolfazl Abešt, který vede tento program na záchranu jezera.
Zaroveň ale varoval, že první kroky jsou sice nadějné, ale rozhodně není vyhráno – bude to trvat desítky let, než se vrátí do „půdního stavu“, kdy mělo rozlohu přes 5000 kilometrů čtverečních. Důležité ale je, že „se podařilo obrátit trend“.
Udržitelné zemědělství
Podle expertů je jednou z hlavních příčin úbytku vody v jezeře vyšší teplota a také menší množství srážek. Problém ještě zvětšila stavba silnice z roku 2008, která v podstatě jezero rozdělila na dvě části. Navíc v této oblasti prudce přibylo lidí a zvětšila se plocha používaná pro zemědělství. Tyto faktory nemohou experti nijak ovlivnit, ale jsou oblasti, kde se mnoho kroků podniknout dá.
Experti se soustředili na to, aby dokázali přivést vodu z okolních řek na venkov. Lidé tak budou moci dál zavlažovat svá pole, ale současně k tomu nebudou odebírat vodu z jezera. Současně zaměřili svou pozornost na udržitelnější metody zemědělství, které nepotřebují takové množství vody.
„Asi 80 procent vody se používá v zemědělství a my se snažíme pomáhat zemědělcům, aby mohli používat levné a přitom účinné metody, které spotřebu vody sníží. Patří mezi ně například používání přírodních hnojiv místo těch umělých, nebo metody, jež brání erozi,“ popsal v rozhovoru pro agenturu AFP Abešt.
Farmy teď potřebují jen desetinu vody
Pro místní zemědělce to sice znamená vyšší náklady, které vznikají například kvůli pořizování nových technologií. Ale díky nim jejich farmy spotřebovávají jen desetinu vody co předtím. Experti OSN konstatují zlepšení řady faktorů v oblasti – například se zmenšilo množství bouří, které zasypávaly okolí jezera solí.
Na obnově jezera se ale podílí nejen mezinárodní iniciativy, ale také množství místních aktivistů. Například skupina dvaceti žen z místních vesnic se spojila, aby lépe rozšiřovaly povědomí o tom, jak důležité je vodní hospodářství i jak kritické by byly dopady dalšího vysychání jezera.
Navíc doporučují zemědělcům, aby pěstovali plodiny, které jsou méně náročné na vodu; jde například o šafrán nebo olivy. Umírající ekosystémy v okolí jezera jsou příliš silným varováním, co by mohlo následovat, pokud by Írán přišel o Urmijské jezero úplně.
