V hlíně se našla léčivá látka schopná porazit bakterie odolné proti většině antibiotik

Lidé ve Fermanaghu v Severním Irsku už staletí věří, že půda v této oblasti má léčivé účinky. Když tuto legendu prověřili mikrobiologové, zjistili, že v zemi se nacházejí neznámé bakterie, které dokáží porazit bakterie s odolností proti antibiotikům.

Antibiotická odolnost je podle Světové zdravotnické organizace čím dál větším problémem: bakterie se učí přizpůsobovat antibiotikům mnohem rychleji, než člověk stačí objevovat nové účinnější látky, takže se dříve používané léky stávají v podstatě neúčinnými. Do roku 2050 připraví antibiotická odolnost o život přibližně 1,3 milionu Evropanů, odhaduje Světová zdravotnická organizace.

Mikrobiologové proto pátrají po jakýchkoliv způsobech, jak bakterie předehnat, a zajistit tak lidstvu lékařskou péči. Jednou z cest je i hledání mezi přírodními léčivy. A právě takhle objevili novou účinnou látku experti z univerzity ve Swansea. Jejich nález se umí vypořádat se šesti „jezdci bakteriální zkázy“ – tedy bakteriemi, proti nimž stále více selhávají běžná antibiotika – včetně extrémně nebezpečného zlatého stafylokoku (MRSA).

Vědci, kteří za objevem stojí, dali doposud neznámému kmeni bakterie jméno Streptomyces sp. myrophorea. Půda, v níž ho našli, pocházela ze severoirského hrabství Fermanagh. O tom, že se mezi lidmi povídá o léčivých účincích, informoval lékaře jeden ze členů výzkumného týmu, Gerry Quinn, jenž z této oblasti pochází. Lidová medicína používala kusy hlíny zabalené do plátna – to se přikládalo například na bolavé zuby, hlavu nebo zanícená místa na těle.

Historie pomáhá dnešku

Pozoruhodné také je, že místo, odkud se hlína brala, využívali už před 1500 lety druidi a před čtyřmi tisíci lety lidé neolitické kultury.

Experti popsali, že nově objevené bakterie umí potlačit růst čtyř ze šesti proti antibiotikům nejvíce odolných patogenů: Enterococcus faecium (VRE), Staphylococcus aureus (MRSA), Klebsiella pneumonia a Acinetobacter baumanii. 

Profesor Paul Dyson ze Swansea University nový objev komentoval slovy: „Tento kmen je účinný proti čtyřem ze šesti patogenů, které odolávají antibiotikům. Náš objev je velmi důležitý krok pro poražení antibiotické rezistence.“ Podle Dysona je tento objev také důležitý v tom, že ukazuje, jak zásadní je znalost lidové nebo tradiční medicíny: „Naše výsledky poukazují na to, že se vyplatí studovat folklor a tradiční lékařské metody. Vědci, historici a archeologové mohou všichni s tímto úkolem pomoci. Zdá se, že řešení na velmi současný problém se nachází v moudrosti našich předků.“

Tento objev ještě neznamená, že se do pár měsíců do lékáren dostanou superúčinné léčivé látky. Výzkum vlastností, vedlejších účinků i případných rizik nově objevené látky může trvat i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...