Sonda Voyager 2 pronikla do mezihvězdného prostoru. Jako teprve druhý lidmi vyrobený předmět

Americká sonda Voyager 2 jako druhý člověkem vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru. Na svém webu to v úterý oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Po šesti letech tak následovala sondu Voyager 1, kterou NASA vypustila stejně jako Voyager 2 před 41 lety.

Vědci zapojení do tohoto projektu podle americké vesmírné agentury na základě dat z různých přístrojů sondy stanovili, že Voyager 2 překročil vnější hranici heliosféry – heliopauzu – 5. listopadu. Oznámili to však po ověření dat teprve nyní.

Heliosféra je ochranný obal vytvořený kolem naší planetární soustavy z částic a magnetických polí Slunce. Heliopauza je hranicí heliosféry, kde se horké sluneční větry setkávají s chladným mezihvězdným prostředím.

Voyager 2 je nyní přibližně 18 miliard kilometrů daleko od Země. Řídicí středisko se sondou po jejím vstupu do nové fáze mise nadále může komunikovat. Informacím ale vzhledem k vzdálenosti trvá přibližně 16,5 hodiny, než dorazí od aparátu na Zemi.

Nejpřesvědčivější důkaz o tom, že Voyager 2 již opustil heliosféru, poskytlo zařízení pro plazmový vědecký experiment PLS, které je na palubě sondy. Podobným přístrojem byl vybaven i Voyager 1, kterému ale zařízení vypovědělo službu dávno předtím, než tato sonda prošla heliopauzou.

Voyager 2
Zdroj: NASA

Sondy neopustily Sluneční soustavu

NASA upozornila na nepřesnost laické představy, že obě sondy už opustily Sluneční soustavu. Ještě dlouho se tak totiž nestane. Podle vědců se hranice našeho solárního systému nachází za vnějším okrajem Oortova oblaku, který tvoří množství malých objektů, jež jsou stále pod vlivem gravitace Slunce.

Šíře Oortova oblaku není přesně známa, ale odhaduje se, že začíná zhruba ve vzdálenosti kolem tisíce astronomických jednotek (AU) od Slunce a dosahuje až do 100 tisíc AU. Jedna astronomická jednotka je vzdálenost Země ke Slunci. Voyageru 2 tak teoreticky zřejmě potrvá ještě 300 let, než se dostane na vnitřní okraj Oortova oblaku, a dalších 30 tisíc let, než z Oortova oblaku vyletí, uvedla NASA.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Nejprve 20. srpna Voyager 2 a pak 5. září Voyager 1. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto vstoupil do mezihvězdného prostoru dříve než jeho sesterská sonda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.