Čeští vědci vylepšili solární panely. Fungují teď i ve vedru a extrémní zimě

3 minuty
Solární panely
Zdroj: ČT24

Solární panely, které mají výrazně lepší životnost v extrémním mrazu nebo teple, vyvinuli vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Konkrétně vylepšili vlastnosti ochraného pouzdra fotovoltaických článků. Nový materiál mnohem lépe obstojí hlavně v arktických nebo pouštních podmínkách.

Zatímco klasická pouzdra mají s těmito podmínkami problémy, materiál z ČZU je zvládá bez problémů. Jak ukázaly testy na Technické fakultě této školy. Ethyl-vinyl-acetát, z něhož se zatím pouzdra vyráběla, při teplotách kolem 45 stupňů pod nulou praská a láme se. Zato polysiloxan, který pražští vědci vyvinuli, zůstává měkký a pružný.

V extrémních klimatických podmínkách degradují panely, které jsou zalité do dnes běžně používaných plastů, extrémně rychle, takže se v podstatě nedají používat. Panely zalité do nového materiálu se od těch starých prakticky nijak vizuálně neliší – vydržet by ale měly teploty od minus 80 až do plus 200 stupňů. Zvládnou tedy nejen mimořádný chlad, ale také horko, jaké panuje například v pouštních oblastech. Tam je sice slunečního světla dost, ale masivnějšímu používání solárních panelů brání právě nadměrné teploty.

„Životnost a kvalita fotovoltaických panelů je jen v menší míře daná kvalitou samotných fotovoltaických článků, hlavně se projevuje zapouzdření,“ vysvětluje Martin Libra, vedoucí Katedry fyziky ČZU.

Výhoda v extrémním prostředí

Nové panely chráněné českou ochrannou vrstvou by mohly mít mnohem větší nejen životnost, ale také účinnost. Nejenže stávající ochraná vrstva v mrazu křehne, a když se zlomí, může zničit článek, ale rozpálená přímým sluncem taky žloutne a nepropouští tak dobře světlo. „Zároveň ta kyselina napadá tenoučké drátky, tloušťka drátků se snižuje, odpor se zvyšuje a výkon článků jde dolů,“ popisuje Vladislav Poulek z ČZU.

V mírném podnebí se výhoda nových panelů příliš neprojeví. Citelná je ale v arktických nebo pouštních podmínkách. Podobné řešení vzniklo i pro lety do vesmíru a čeští vědci na ně vlastně přímo navazují.

V čem je tedy jedinečnost tohoto českého přístupu? „Ta výroba byla velmi drahá a nám se podařilo výrobu velmi zlevnit,“ říká Vladislav Poulek. Odolnější panel je tak oproti stávajícím dražší jen asi o 10 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...