Čeští vědci vylepšili solární panely. Fungují teď i ve vedru a extrémní zimě

3 minuty
Solární panely
Zdroj: ČT24

Solární panely, které mají výrazně lepší životnost v extrémním mrazu nebo teple, vyvinuli vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Konkrétně vylepšili vlastnosti ochraného pouzdra fotovoltaických článků. Nový materiál mnohem lépe obstojí hlavně v arktických nebo pouštních podmínkách.

Zatímco klasická pouzdra mají s těmito podmínkami problémy, materiál z ČZU je zvládá bez problémů. Jak ukázaly testy na Technické fakultě této školy. Ethyl-vinyl-acetát, z něhož se zatím pouzdra vyráběla, při teplotách kolem 45 stupňů pod nulou praská a láme se. Zato polysiloxan, který pražští vědci vyvinuli, zůstává měkký a pružný.

V extrémních klimatických podmínkách degradují panely, které jsou zalité do dnes běžně používaných plastů, extrémně rychle, takže se v podstatě nedají používat. Panely zalité do nového materiálu se od těch starých prakticky nijak vizuálně neliší – vydržet by ale měly teploty od minus 80 až do plus 200 stupňů. Zvládnou tedy nejen mimořádný chlad, ale také horko, jaké panuje například v pouštních oblastech. Tam je sice slunečního světla dost, ale masivnějšímu používání solárních panelů brání právě nadměrné teploty.

„Životnost a kvalita fotovoltaických panelů je jen v menší míře daná kvalitou samotných fotovoltaických článků, hlavně se projevuje zapouzdření,“ vysvětluje Martin Libra, vedoucí Katedry fyziky ČZU.

Výhoda v extrémním prostředí

Nové panely chráněné českou ochrannou vrstvou by mohly mít mnohem větší nejen životnost, ale také účinnost. Nejenže stávající ochraná vrstva v mrazu křehne, a když se zlomí, může zničit článek, ale rozpálená přímým sluncem taky žloutne a nepropouští tak dobře světlo. „Zároveň ta kyselina napadá tenoučké drátky, tloušťka drátků se snižuje, odpor se zvyšuje a výkon článků jde dolů,“ popisuje Vladislav Poulek z ČZU.

V mírném podnebí se výhoda nových panelů příliš neprojeví. Citelná je ale v arktických nebo pouštních podmínkách. Podobné řešení vzniklo i pro lety do vesmíru a čeští vědci na ně vlastně přímo navazují.

V čem je tedy jedinečnost tohoto českého přístupu? „Ta výroba byla velmi drahá a nám se podařilo výrobu velmi zlevnit,“ říká Vladislav Poulek. Odolnější panel je tak oproti stávajícím dražší jen asi o 10 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...