Čeští vědci vylepšili solární panely. Fungují teď i ve vedru a extrémní zimě

3 minuty
Solární panely
Zdroj: ČT24

Solární panely, které mají výrazně lepší životnost v extrémním mrazu nebo teple, vyvinuli vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Konkrétně vylepšili vlastnosti ochraného pouzdra fotovoltaických článků. Nový materiál mnohem lépe obstojí hlavně v arktických nebo pouštních podmínkách.

Zatímco klasická pouzdra mají s těmito podmínkami problémy, materiál z ČZU je zvládá bez problémů. Jak ukázaly testy na Technické fakultě této školy. Ethyl-vinyl-acetát, z něhož se zatím pouzdra vyráběla, při teplotách kolem 45 stupňů pod nulou praská a láme se. Zato polysiloxan, který pražští vědci vyvinuli, zůstává měkký a pružný.

V extrémních klimatických podmínkách degradují panely, které jsou zalité do dnes běžně používaných plastů, extrémně rychle, takže se v podstatě nedají používat. Panely zalité do nového materiálu se od těch starých prakticky nijak vizuálně neliší – vydržet by ale měly teploty od minus 80 až do plus 200 stupňů. Zvládnou tedy nejen mimořádný chlad, ale také horko, jaké panuje například v pouštních oblastech. Tam je sice slunečního světla dost, ale masivnějšímu používání solárních panelů brání právě nadměrné teploty.

„Životnost a kvalita fotovoltaických panelů je jen v menší míře daná kvalitou samotných fotovoltaických článků, hlavně se projevuje zapouzdření,“ vysvětluje Martin Libra, vedoucí Katedry fyziky ČZU.

Výhoda v extrémním prostředí

Nové panely chráněné českou ochrannou vrstvou by mohly mít mnohem větší nejen životnost, ale také účinnost. Nejenže stávající ochraná vrstva v mrazu křehne, a když se zlomí, může zničit článek, ale rozpálená přímým sluncem taky žloutne a nepropouští tak dobře světlo. „Zároveň ta kyselina napadá tenoučké drátky, tloušťka drátků se snižuje, odpor se zvyšuje a výkon článků jde dolů,“ popisuje Vladislav Poulek z ČZU.

V mírném podnebí se výhoda nových panelů příliš neprojeví. Citelná je ale v arktických nebo pouštních podmínkách. Podobné řešení vzniklo i pro lety do vesmíru a čeští vědci na ně vlastně přímo navazují.

V čem je tedy jedinečnost tohoto českého přístupu? „Ta výroba byla velmi drahá a nám se podařilo výrobu velmi zlevnit,“ říká Vladislav Poulek. Odolnější panel je tak oproti stávajícím dražší jen asi o 10 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...