Olomoučtí vědci zkoumali motýly v Německu. Zjistili, že jich za deset let ubylo 10 procent

Olomoučtí vědci zjistili, že počet druhů motýlů na různých místech Německa poklesl v posledním desetiletí zhruba o deset procent. Podle odborníků citelný úbytek druhového bohatství motýlů svědčí o tom, že se stále nedaří efektivně chránit přírodu.

Vědci z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a jejich němečtí kolegové motýly monitorovali na 245 místech po dobu 11 let. Cílem výzkumu bylo vyhodnotit efektivitu ochrany v chráněných územích Natura 2000 oproti územím volné krajiny, která chráněná nejsou.

„Motýli představují velmi významnou indikační skupinu hmyzu a dobře odráží celkové trendy, které probíhají v přírodním prostředí,“ uvedl Tomáš Kuras z katedry ekologie přírodovědecké fakulty.

Desetiprocentní pokles počtu druhů motýlů je podle odborníků výrazný a nepříznivý trend, který svědčí o zásadní proměně přírody v posledních dekádách. Překvapivé bylo také zjištění, že tendence poklesu druhového bohatství motýlů je v podstatě totožná v chráněných i nechráněných územích.

„Jediný rozdíl je v tom, že v chráněných územích začíná klesající trend na vyšších druhových počtech. Z toho vyplývá, že efektivní ochrana biologické rozmanitosti se nám bohužel stále nedaří,“ podotkl další člen podílející se na výzkumu Stanislav Rada.

Jak je v České republice? Asi stejně špatně

Hlavní závěry dlouhodobého výzkumu, který byl zaměřen na druhovou rozmanitost motýlů v Německu, budou podle olomouckých vědců s největší pravděpodobností přenositelné také na situaci v České republice. Tady podobná data o vývoji počtu druhů motýlů v přírodě odborníci dosud nemají k dispozici, doplnil Kuras.

V příštích letech se vědci pokusí nalézt odpověď na to, zda se o přírodní bohatství, které je součástí kulturního dědictví, nedaří náležitě pečovat kvůli neadekvátní péči o síť chráněných území nebo zde hrají roli také globální změny životního prostředí a struktury krajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 17 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...