Žena přivedla na svět dítě po transplantaci dělohy od mrtvé dárkyně

Nahrávám video
Žena v Brazílii vůbec poprvé porodila zdravé dítě díky děloze mrtvé dárkyně
Zdroj: ČT24

Brazilská žena, které lékaři transplantovali dělohu od mrtvé dárkyně, jako první na světě porodila po takovémto zákroku živé dítě. Podle tiskových agentur to uvedli lékaři, jejichž studie byla publikována v odborném časopisu The Lancet.

O transplantace dělohy od zemřelých žen se již v minulosti pokoušeli lékaři v několika zemích včetně Česka, podle agentur se však dosud porod živého dítěte touto cestou nezdařil.

Tehdy dvaatřicetileté ženě byla podle vedoucího lékaře studie Daniho Ejzenberga z univerzitní nemocnice v Sao Paulu transplantována děloha v září 2016. V prosinci 2017 porodila zdravou holčičku, kterou lékaři přivedli na svět císařským řezem v 36. týdnu, kdy vážila 2550 gramů. Podle Ejzenberga může tento úspěch přinést významné rozšíření počtu transplantací.

Příjemkyně se narodila bez dělohy

Děloha patřila pětačtyřicetileté ženě, která normální cestou porodila tři děti. Zemřela na krvácení do mozku, její děloha byla zcela zdravá. Mohla tak přijmout embryo, které měla příjemkyně dělohy uložené a připravené již předem.

Embryo vzniklo při umělém oplodnění. Žena se sice narodila z genetických příčin bez dělohy, ale k této formě početí mohlo dojít. Po úspěšném císařském řezu pak lékaři dělohu z jejího těla opět vyjmuli.

„Počet lidí ochotných a připravených darovat orgány po své smrti je mnohem vyšší než u živých dárců, což nabízí mnohem širší skupinu dárců,“ uvedl brazilský lékař v prohlášení. Dodal však, že je nutné porovnat výsledky transplantací děloh od živých a mrtvých dárkyň. Techniku transplantací je podle něj možné nadále vylepšovat.

Podle agentury Reuters dosud vědci popsali 11 případů narození živých dětí matkám, jimž darovala dělohu žijící příbuzná. První takový porod se povedl v roce 2013 ve Švédsku. Česko se předloni v dubnu stalo šestou zemí světa, kde lékaři transplantaci dělohy provedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...