Žena přivedla na svět dítě po transplantaci dělohy od mrtvé dárkyně

Nahrávám video

Brazilská žena, které lékaři transplantovali dělohu od mrtvé dárkyně, jako první na světě porodila po takovémto zákroku živé dítě. Podle tiskových agentur to uvedli lékaři, jejichž studie byla publikována v odborném časopisu The Lancet.

O transplantace dělohy od zemřelých žen se již v minulosti pokoušeli lékaři v několika zemích včetně Česka, podle agentur se však dosud porod živého dítěte touto cestou nezdařil.

Tehdy dvaatřicetileté ženě byla podle vedoucího lékaře studie Daniho Ejzenberga z univerzitní nemocnice v Sao Paulu transplantována děloha v září 2016. V prosinci 2017 porodila zdravou holčičku, kterou lékaři přivedli na svět císařským řezem v 36. týdnu, kdy vážila 2550 gramů. Podle Ejzenberga může tento úspěch přinést významné rozšíření počtu transplantací.

Příjemkyně se narodila bez dělohy

Děloha patřila pětačtyřicetileté ženě, která normální cestou porodila tři děti. Zemřela na krvácení do mozku, její děloha byla zcela zdravá. Mohla tak přijmout embryo, které měla příjemkyně dělohy uložené a připravené již předem.

Embryo vzniklo při umělém oplodnění. Žena se sice narodila z genetických příčin bez dělohy, ale k této formě početí mohlo dojít. Po úspěšném císařském řezu pak lékaři dělohu z jejího těla opět vyjmuli.

„Počet lidí ochotných a připravených darovat orgány po své smrti je mnohem vyšší než u živých dárců, což nabízí mnohem širší skupinu dárců,“ uvedl brazilský lékař v prohlášení. Dodal však, že je nutné porovnat výsledky transplantací děloh od živých a mrtvých dárkyň. Techniku transplantací je podle něj možné nadále vylepšovat.

Podle agentury Reuters dosud vědci popsali 11 případů narození živých dětí matkám, jimž darovala dělohu žijící příbuzná. První takový porod se povedl v roce 2013 ve Švédsku. Česko se předloni v dubnu stalo šestou zemí světa, kde lékaři transplantaci dělohy provedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 4 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 5 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 7 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled