Šest a půl minuty hrůzy. Americkou sondu InSight čeká přistání na Marsu

Americkou sondu InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, čeká po více než půlroční cestě přistání na rudé planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezastírá, že přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. Pracovníci vesmírné agentury v této souvislosti dokonce používají termín šest a půl minuty hrůzy.

Dosednutí sondy InSight je naplánováno na severní polokouli na planině Elysium Planitia v blízkosti rovníku krátce před 21:00 SEČ. Sonda vstoupí do atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a během nadcházejících šesti a půl minuty musí s pomocí tepelného štítu a padáku zpomalit na osm kilometrů v hodině.

Sledujte přenos od 20.00 živě zde:

Zda InSight na povrchu přistála hladce a neroztříštila se, bude NASA vědět již po několika minutách, přes pět hodin ale bude čekat na potvrzení, jestli se solární panely správně rozvinuly. Pokud tato operace selže, nebude mít InSight energii ke své práci.

Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Náročné přípravy

Tým vědců amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už dokončil poslední úpravu trajektorie sondy a pravděpodobně i drobné finální úpravy algoritmu, který zařízení bezpečně dovede na vybrané místo na povrchu rudé planety. Pokud InSight v pondělí přistane podle plánu, úspěšně tak skončí její sedmiměsíční cesta dlouhá přes 484 milionů kilometrů.

Člen týmu připravujícího misi nové marsovské sondy Bruce Banerdt nicméně na nedělní tiskové konferenci připomněl, že ačkoli se může přistání jevit jako vyvrcholení, jde pouze o začátek mise. „I po přistání budeme muset trpělivě čekat, než se začne dělat věda,“ řekl.

InSight se má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. Cílem projektu je „zmapovat vnitřek Marsu ve třech dimenzích“. „Vracíme se zpět ke kořenům sluneční soustavy,“ komentoval potenciál mise Banerdt.

„Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř Marsu a posílíme tak naše znalosti této sousední planety, zatímco NASA připravuje vyslání lidských průzkumníků do vzdálenějších koutů sluneční soustavy,“ řekla Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA.

Jak ale připomněl i manažer mise InSight Tom Hoffman, úspěšné přistání na Marsu není samozřejmostí. V okamžiku, kdy hovořil na tiskové konferenci, měli stále inženýři NASA před sebou provedení poslední korekce letové dráhy, která měla zajistit, že InSight dosedne na povrch Marsu na předem stanoveném místě v rovinaté oblasti Elisium Planitia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 11 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 15 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 17 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 20 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...