Gorilám a plejtvákům se daří, vědci snížili stupeň jejich ohrožení. Vyšel nový Červený seznam

Snahy o zachování některých druhů zvířat jsou úspěšné. Například plejtvák myšok a gorila horská se na novém Červeném seznamu ohrožených druhů dostali na lepší místa. Podle biologů je to především důsledek kontrolovaných snah o jejich zachování.

V polovině listopadu vyšla nová verze Červeného seznamu IUCN, který je známý také jako Červená listina ohrožených druhů. Tento dokument vzniká každé dva roky, aktualizuje informace o ohrožených zvířatech a poukazuje na pozitivní i negativní změny ve velikosti jejich populací.

Velká část zprávy přináší negativní informace, dají se v ní ale najít také náznaky, že cílená lidská snaha v záchraně opravdu pomáhá. Zásadním problémem je podle nové zprávy především nadměrný rybolov – ten ohrožuje 13 procent druhů mořských ryb kaniců nebo 9 procent všech druhů ryb v jezeře Malawi. Nadměrná těžba zase ohrožuje křídlovky, bobovité stromy z tropických oblastí.

Seznam nyní popisuje 96 951 druhů, z nich je vymřením ohroženo 26 840 druhů. „Tato zpráva ilustruje sílu ochranářských snah, kdy vidíme zlepšení počtů například plejtváků myšoků nebo goril horských,“ uvedla Inger Andersenová, ředitelka Mezinárodního svazu ochrany přírody, který seznam vydává.

„Tyto úspěchy jsou důkazem, že ambiciózní, ale koordinované snahy vlád, byznysu i občanské společnosti mohou zvrátit vymírání druhů. Bohužel nejnovější zpráva také zdůrazňuje, jak ničení biodiverzity poškozuje nejdůležitější snahy společnosti – například potravinovou bezpečnost. Nutně potřebujeme efektivnější podporu snahám o zachování druhů,“ komentovala výsledky.

Příklady, které ukazují, kudy dál

Plejtvák myšok je podle Andersenové skvělým příkladem úspěšné snahy. Ještě v minulé verzi Červeného seznamu byl uváděný jako Ohrožený, v současné době se posunul do lepší kategorie Zranitelný. Reálně se změna projevila tak, že od 70. let minulého století se jejich počet přibližně zdvojnásobil – v současné době existuje stabilní populace o přibližně 100 tisících kusech.

Jde o důsledek omezení jejich lovu, které funguje od roku 1976. Podobný dopad biologové popsali také u dalšího velkého kytovce – plejtvákovce šedého. Ten se v novém Červeném seznamu přesunul z kategorie Kriticky ohrožený do Ohrožený. Oba druhy přitom byly v minulosti ohrožené nadměrným lovem.

Naděje pro gorily, kterou tento seznam přináší, je ještě méně očekávaná. Řada expertů ještě donedávna tvrdila, že gorily horské nemají šanci přežít – nicméně nový seznam je přeřadil z kategorie Kriticky ohrožený do kategorie Ohrožený. Také u nich se jedná o výsledek úsilí komunit v místech, kde žijí.

Přispěly k tomu ozbrojené hlídky, ničení pastí, osvěta mezi místními a mnoho dalších dílků, které tvoří skládačku záchranných snah. Ještě v roce 2008 se odhadovalo, že ve volné přírodě žije posledních 680 těchto inteligentních tvorů – letos už jich bylo přes tisíc. A to je pro tento poddruh gorily vůbec nejvyšší počet, jaký byl kdy popsán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.