Jako květ růže. Vědci vytvořili vizualizaci supermasivní černé díry v srdci naší galaxie

Obří černá díra v centru naší galaxie, Sagittarius A*, má hmotnost nejméně 4,1 milionu hmotností našeho Slunce. Němečtí a nizozemští experti nyní poprvé vytvořili virtuální model tohoto gigantického objektu. Popsali a vizualizovali ho v odborném časopise Computational Astrophysics and Cosmology.

Autory vizualizace jsou vědci z Radboud University v Nizozemí a Goethe University v Německu. Využili pro ni nejnovější astrofyzický model pozoruhodného objektu – z dat vytvořili vizualizaci v podobě série snímků, které pak spojili do 360stupňového videa, jež funguje jednak jako klasické video, jednak i ve virtuální realitě. Dá se takto přehrát na rozsáhlém množství současných přehrávačů. Podívejte se na video: 

Autoři věří, že právě virtuální realita jim pomůže lépe studovat fungování černých děr, ale také široké veřejnosti lépe představit složité téma.

„Naše simulace ve virtuální realitě ukazuje jeden z nejrealističtějších pohledů na přímé okolí černé díry,“ uvedl jeden z autorů práce, Jordy Davelaar. „Může nám pomoci naučit se víc o tom, jak se černé díry chovají. Cestovat k černé díře je zatím nemožné, proto nám právě virtuální simulace mohou pomoci pochopit chování těchto kosmických objektů,“ dodal. Dalším cílem je přitáhnout k astrofyzice pozornost nových zájemců, například dětí.

K čemu je vizualizace?

„Vizualizace, které jsme vytvořili, mají velký potenciál pro vzdělávání. Používáme je, abychom děti uvedly do problematiky černých děr. A zdá se nám, že to funguje, že se z nich děti něco opravdu dozvěděly,“ doplnil Davelaar. „Pochopili jsme, že virtuální realita a vizualizace v ní jsou skvělé nástroje, jak naši práci přiblížit široké veřejnosti – právě u tak složitých témat, jako je fungování černých děr.“

Lidé mají podle dalšího fyzika, který se na projektu podílel, Heina Falckeho, o černých děrách mnohdy špatnou představu. „Všichni máme v hlavě nějaký obrázek, jak by měly černé díry vypadat, ale věda už pokročila, takže můžeme teď vytvářet mnohem přesnější vizualizace – a tyto černé díry vypadají opravdu hodně jinak, než jsme byli zvyklí,“ podotkl. „Nové vizualizace jsou teprve začátek, v budoucnu jich přijde mnohem víc.“

Co víme o Lukostřelci A*?

Sagittarius A* neboli Lukostřelec je nesmírně silný zdroj rádiového záření, leží v centru Mléčné dráhy. Od počátku tohoto století astrofyzici vědí, že se jedná o velmi hustý objekt s obrovskou velikostí – je zřejmě větší než celá naše Sluneční soustava.

To odpovídá charakteristikám černé díry a tuto hypotézu potvrzuje také fakt, že jde o objekt stabilního charakteru; jakékoliv jiné těleso (nebo soustava těles) by pod vlastní gravitací už dávno zkolabovaly. Sagittarius A* leží od Země asi 27 tisíc světelných let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...