Jako květ růže. Vědci vytvořili vizualizaci supermasivní černé díry v srdci naší galaxie

Obří černá díra v centru naší galaxie, Sagittarius A*, má hmotnost nejméně 4,1 milionu hmotností našeho Slunce. Němečtí a nizozemští experti nyní poprvé vytvořili virtuální model tohoto gigantického objektu. Popsali a vizualizovali ho v odborném časopise Computational Astrophysics and Cosmology.

Autory vizualizace jsou vědci z Radboud University v Nizozemí a Goethe University v Německu. Využili pro ni nejnovější astrofyzický model pozoruhodného objektu – z dat vytvořili vizualizaci v podobě série snímků, které pak spojili do 360stupňového videa, jež funguje jednak jako klasické video, jednak i ve virtuální realitě. Dá se takto přehrát na rozsáhlém množství současných přehrávačů. Podívejte se na video: 

Autoři věří, že právě virtuální realita jim pomůže lépe studovat fungování černých děr, ale také široké veřejnosti lépe představit složité téma.

„Naše simulace ve virtuální realitě ukazuje jeden z nejrealističtějších pohledů na přímé okolí černé díry,“ uvedl jeden z autorů práce, Jordy Davelaar. „Může nám pomoci naučit se víc o tom, jak se černé díry chovají. Cestovat k černé díře je zatím nemožné, proto nám právě virtuální simulace mohou pomoci pochopit chování těchto kosmických objektů,“ dodal. Dalším cílem je přitáhnout k astrofyzice pozornost nových zájemců, například dětí.

K čemu je vizualizace?

„Vizualizace, které jsme vytvořili, mají velký potenciál pro vzdělávání. Používáme je, abychom děti uvedly do problematiky černých děr. A zdá se nám, že to funguje, že se z nich děti něco opravdu dozvěděly,“ doplnil Davelaar. „Pochopili jsme, že virtuální realita a vizualizace v ní jsou skvělé nástroje, jak naši práci přiblížit široké veřejnosti – právě u tak složitých témat, jako je fungování černých děr.“

Lidé mají podle dalšího fyzika, který se na projektu podílel, Heina Falckeho, o černých děrách mnohdy špatnou představu. „Všichni máme v hlavě nějaký obrázek, jak by měly černé díry vypadat, ale věda už pokročila, takže můžeme teď vytvářet mnohem přesnější vizualizace – a tyto černé díry vypadají opravdu hodně jinak, než jsme byli zvyklí,“ podotkl. „Nové vizualizace jsou teprve začátek, v budoucnu jich přijde mnohem víc.“

Co víme o Lukostřelci A*?

Sagittarius A* neboli Lukostřelec je nesmírně silný zdroj rádiového záření, leží v centru Mléčné dráhy. Od počátku tohoto století astrofyzici vědí, že se jedná o velmi hustý objekt s obrovskou velikostí – je zřejmě větší než celá naše Sluneční soustava.

To odpovídá charakteristikám černé díry a tuto hypotézu potvrzuje také fakt, že jde o objekt stabilního charakteru; jakékoliv jiné těleso (nebo soustava těles) by pod vlastní gravitací už dávno zkolabovaly. Sagittarius A* leží od Země asi 27 tisíc světelných let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...