Jako květ růže. Vědci vytvořili vizualizaci supermasivní černé díry v srdci naší galaxie

Obří černá díra v centru naší galaxie, Sagittarius A*, má hmotnost nejméně 4,1 milionu hmotností našeho Slunce. Němečtí a nizozemští experti nyní poprvé vytvořili virtuální model tohoto gigantického objektu. Popsali a vizualizovali ho v odborném časopise Computational Astrophysics and Cosmology.

Autory vizualizace jsou vědci z Radboud University v Nizozemí a Goethe University v Německu. Využili pro ni nejnovější astrofyzický model pozoruhodného objektu – z dat vytvořili vizualizaci v podobě série snímků, které pak spojili do 360stupňového videa, jež funguje jednak jako klasické video, jednak i ve virtuální realitě. Dá se takto přehrát na rozsáhlém množství současných přehrávačů. Podívejte se na video: 

Autoři věří, že právě virtuální realita jim pomůže lépe studovat fungování černých děr, ale také široké veřejnosti lépe představit složité téma.

„Naše simulace ve virtuální realitě ukazuje jeden z nejrealističtějších pohledů na přímé okolí černé díry,“ uvedl jeden z autorů práce, Jordy Davelaar. „Může nám pomoci naučit se víc o tom, jak se černé díry chovají. Cestovat k černé díře je zatím nemožné, proto nám právě virtuální simulace mohou pomoci pochopit chování těchto kosmických objektů,“ dodal. Dalším cílem je přitáhnout k astrofyzice pozornost nových zájemců, například dětí.

K čemu je vizualizace?

„Vizualizace, které jsme vytvořili, mají velký potenciál pro vzdělávání. Používáme je, abychom děti uvedly do problematiky černých děr. A zdá se nám, že to funguje, že se z nich děti něco opravdu dozvěděly,“ doplnil Davelaar. „Pochopili jsme, že virtuální realita a vizualizace v ní jsou skvělé nástroje, jak naši práci přiblížit široké veřejnosti – právě u tak složitých témat, jako je fungování černých děr.“

Lidé mají podle dalšího fyzika, který se na projektu podílel, Heina Falckeho, o černých děrách mnohdy špatnou představu. „Všichni máme v hlavě nějaký obrázek, jak by měly černé díry vypadat, ale věda už pokročila, takže můžeme teď vytvářet mnohem přesnější vizualizace – a tyto černé díry vypadají opravdu hodně jinak, než jsme byli zvyklí,“ podotkl. „Nové vizualizace jsou teprve začátek, v budoucnu jich přijde mnohem víc.“

Co víme o Lukostřelci A*?

Sagittarius A* neboli Lukostřelec je nesmírně silný zdroj rádiového záření, leží v centru Mléčné dráhy. Od počátku tohoto století astrofyzici vědí, že se jedná o velmi hustý objekt s obrovskou velikostí – je zřejmě větší než celá naše Sluneční soustava.

To odpovídá charakteristikám černé díry a tuto hypotézu potvrzuje také fakt, že jde o objekt stabilního charakteru; jakékoliv jiné těleso (nebo soustava těles) by pod vlastní gravitací už dávno zkolabovaly. Sagittarius A* leží od Země asi 27 tisíc světelných let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 18 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...