Einstein předpověděl hrozivou budoucnost Německa už v roce 1922, prokazuje jeho dopis

V Jeruzalémě se bude příští týden dražit dosud neznámý dopis Alberta Einsteina z roku 1922. Světoznámý fyzik v něm své sestře Maje sděluje obavy o budoucnost Německa. Vyvolávací cena dopisu má být podle izraelských médií 12 tisíc dolarů, tedy více než 274 tisíc korun.

Einstein dopis napsal 12. srpna 1922, krátce po zavraždění svého přítele a bývalého německého ministra zahraničí Walthera Rathenaua. Fyzik se domníval, že i jeho život je v nebezpečí, a odjel z Berlína na sever Německa.

V dopise se Einstein zamýšlí nad rostoucím nacionalismem a antisemitismem v době, kdy nacisté ještě nebyli u moci. „Nikdo neví, kde jsem, jsem považován za pohřešovaného. Schyluje se tady k ekonomicky a politicky špatným časům, jsem rád, že mohu ode všeho odejít,“ stojí v dopise, který do aukce nabízí anonymní sběratel.

Einstein vynáší i po smrti

Aukce materiálu spojeného s nejvlivnějším vědcem 20. století v minulosti vynesly značnou sumu, uvádí list Haarec. Meron Eren z aukčního domu Kedem v rozhovoru s agenturou AP řekl, že dopis je dokladem toho, o čem Einstein přemýšlel v době, která předcházela nacistickému teroru. „Albertův vztah k Maje byl velmi blízký a mimořádný,“ řekl o sourozencích.

Dopis není opatřen zpáteční adresou, ale předpokládá se, že ho Einstein napsal za pobytu v severoněmeckém Kielu, odkud se vydal do Asie. „Přes všechny ty antisemity mezi německými kolegy se mi vede dobře. Jsem tady stranou, chráněn od hluku a nepříjemných pocitů, vydělávám si nezávisle na státu, takže jsem opravdu svobodný. Stává se ze mne potulný kazatel, což je jednak příjemné, jednak nezbytné,“ stojí v dopise, v němž Einstein také píše, že v Itálii to není o moc lepší než v Německu.

Zeev Rosenkranz, který je zástupcem ředitele projektu spravujícího Einsteinův odkaz, řekl, že Einstein varoval před nacismem několikrát, avšak tento dopis ukazuje, v jakém duševním stavu se ocitl po Rathenauově smrti. Propadl panice a chtěl nejprve z Německa odejít. Nakonec ale názor změnil a vydal se do „domácího exilu“.

Když se Adolf Hitler v roce 1933 stal kancléřem, Einstein odešel z Německa. Usadil se v USA, kde zůstal až do své smrti v roce 1955. O jeho odkaz se starají společně Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Kalifornský technologický institut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 4 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 6 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...