Lepší čočky pro lasery nebo špičková rehabilitace. Technologická agentura ČR rozdala ceny za výzkumné projekty

3 minuty
Ceny TA ČR
Zdroj: ČT24

Řešitelé čtyř projektů aplikovaného výzkumu převzali v Nové budově Národního muzea ve čtvrtek večer ceny Technologické agentury ČR. Cenu získal například projekt pokročilých optických systémů nebo systém na monitorování pohybů a deformací dopravních staveb prostřednictvím družic pomocí radarového signálu.

Technologická agentura ocenění udělila nově v kategoriích Business, Partnerství, Společnost a Governance, hodnotící pětičlenná komise vítěze zvolila z užšího výběru 38 projektů. Ceny vytvořil umělecký sklář Vlastislav Janáček.

Lepší čočky pomohou laserům

Na nové technologii výroby pokročilých optických systémů s využitím asférických ploch spolupracovala přerovská firma Meopta s Ústavem fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Čočky mají lepší parametry, například rozlišovací schopnost, kontrast či širší zorné pole při nižším počtu optických prvků. Využívají se třeba ve fotografických objektivech, ale i v optických soustavách pro lasery. Cenu řešitelé získali v kategorii Business. TA ČR na projekt poskytla dotaci 10,3 milionu korun.

V kategorii Governance uspěl systém společnosti GISAT, jejíž nápad využít radarové satelitní signály k měření posunů, pohybů dopravních staveb, mostů, ale i svahů či skalních útvarů se podařilo zrealizovat během dvou let. Výsledky navíc lze vyhodnocovat automaticky a dlouhodobě. TA ČR projekt podpořila částkou 3,4 milionu korun.

Nové rehabilitační postupy

Za projekt rehabilitačních a diagnostických pomůcek pro závažná neurologická onemocnění, který umožní nahrazení časově náročných diagnostických postupů, kontrolu pacientů na dálku, dlouhodobé sledování zdravotního stavu či přesnější stanovení dávky léků například u epilepsie, dostali v kategorii Společnost cenu řešitelé z firmy Princip a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Výzkum TA ČR podpořila 14 miliony korun. Projekt také získal ocenění Český nápad, o kterém rozhodli účastníci večera v sále.

Za čtvrtým oceněným projektem, týkajícím se nové lokalizační platformy založené na přenosu dat mezi dvěma zařízeními v intervalech řádu nanosekund, stojí brněnská společnost Sewio a Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického. Mladá firma nabízí bezdrátovou technologii, která překonává současné lokalizační systémy a může nahradit nynější GPS systém v oblastech, kde jeho přesnost a pokrytí není dostačující. TA ČR na projekt poskytla 4,6 milionu korun, zvítězil v kategorii Partnerství.

K čemu je TA ČR?

Technologickou agenturu zřídil stát v roce 2009, aby zastřešila financování aplikovaného výzkumu podle dosahovaných výsledků. Agentura připravuje a realizuje programy výzkumu, vývoje a inovací a poskytuje účelovou podporu na řešení projektů. Tím se snaží přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a k hospodářskému růstu ČR. Mezi její úkoly patří i podpora spolupráce a komunikace mezi výzkumnými organizacemi a firmami.

„Chtěl bych poděkovat mým předchůdcům Rút Bízkové a Petru Očkovi za to, v jakém stavu mi TA ČR a její pracovníky předali. Agentura podle mého názoru funguje perfektně. Chtěl bych také pogratulovat těm, kteří dnes převezmou cenu, protože práce, kterou odvedli na projektech, je vynikající a posouvá naši vědu daleko dopředu,“ řekl v úvodní řeči předseda TA ČR Petr Konvalinka. Galavečera se zúčastnil také premiér Andrej Babiš (ANO), který zopakoval, že má společně s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, jejímž je předsedou, za cíl dosáhnout dvouprocentního podílu výdajů na vědu a výzkum na hrubém domácím produktu.

Ze státního rozpočtu pro letošní rok bylo TA ČR přiděleno 4,278 miliardy korun, dalších více než 50 milionů tvořily finance ze zahraničních zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 13 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...