Ještě nemají maturitu, ale už pracují na špičkovém výzkumu. To jsou České hlavičky 2018

Osm mladých lidí, kteří ještě nesložili maturitu, ale už pracují na vlastním výzkumu po boku dospělých vědců, získalo ocenění České hlavičky.

Nejlepší vědecké práce středoškolských studentů vybírala z desítek uchazečů odborná porota, v níž zasedl například astrofyzik Jiří Grygar či genetik Václav Hořejší. „Dobrá volba poroty se už v minulosti potvrdila, když naši laureáti uspěli se svými vynálezy či výzkumy,“ uvedl za pořadatele Václav Marek.

Oceněné práce pokrývají šest různých oblastí. Natan Sidej z pražského Gymnázia Arabská se například v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd podílí na výzkumu látek, které pomáhají při diagnostice a možná i léčbě nádorových onemocnění.

Jediná oceněná dívka, Sylva Neradová z Gymnázia Pardubice, ve druhém ročníku střední školy zkoumá vlastnosti dvou enzymů kvasinek, které napadají jedince se sníženou imunitou, a na toto téma je uvedena jako spoluautorka odborného článku v mezinárodním časopise.

Trojice studentů z Plzně v improvizované dílně postavila přístroj na magnetronové naprašování. Ondřej Brichta, Přemysl Čechura a Jan Lüftner postavili přístroj z běžně dostupných komponent, všechny potřebné výpočty přitom provedli sami. Se svým přístrojem teď dál experimentují.

Studenta pražského Gymnázia Nad Štolou Tomáše Drábka zaujal život československých legionářů za první světové války v Rusku. Ve své práci se zaměřil na dosud neprobádanou oblast jejich historie: činnost Informačně-osvětového odboru, který se staral o kulturní vyžití legionářů.

Algebraické teorii čísel se věnuje Tomáš Perutka z brněnského Gymnázia tř. Kpt. Jaroše. „Tato teorie má potenciál ve výzkumu prvočísel i ve veškerém šifrování elektronické komunikace v současnosti,“ konstatoval student, který se kromě matematiky věnuje i společenskému tanci.

Mimořádnou cenu za přínos životnímu prostředí dostal Jakub Vácha z Gymnázia Soběslav, který svým výzkumem obojživelníků přispěl k ohleduplnější těžbě štěrkopísku a vhodnější rekultivaci oblasti po skončení těžby nedaleko svého bydliště. Těžařská společnost jeho doporučení začlenila do dokumentace EIA.

Cena České hlavičky je nejprestižnějším oceněním, které mohou začínající vědci v České republice získat. V minulosti ji získal například vynálezce chytrého glukometru Marek Novák nebo Karina Movsesjanová, která loni získala jednu ze tří prvních cen Evropské unie pro mladé vědce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 1 hhodinou

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 2 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 3 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 5 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 5 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40
Načítání...