Jihoafričtí inženýři představili cihly z lidské moči. Jsou ekologické a dokonale využívají „tekuté zlato“

Vědci z Univerzity v Kapském Městě představili první cihly, které jsou vyrobené z lidské moči. Hlavní smysl nové technologie spočívá v tom, že zbavuje svět odpadu a současně produkuje kvalitní stavební materiál – aniž by přispívala k oteplování planety. Experti tím chtějí ukázat, že i ten nejběžnější odpad se může stát prakticky využitelnou surovinou.

Experiment začal na univerzitě, kde nechali speciálním způsobem upravit pánské pisoáry. Tekutina v nich neodtékala do kanalizace, ale mířila do zvláštních nádob. Pak ji vědci nechali smísit s obyčejným pískem – a neobyčejnými bakteriemi. Ty zajistily, aby došlo k dokonalému splynutí obou základních přísad a aby cihly byly pevné – fungují jako přírodní lepidlo.

V podstatě se podle autorů tohoto vynálezu jedná o proces podobný tomu, jak vznikají ulity mořských bezobratlých. Výsledná hmota může mít jakýkoliv tvar, inženýři jí dali podobu klasických cihel.

Nová technologie zatím není využitelná v průmyslu. Její výhodou je, že nejenže likviduje hmotu, které se člověk musí zbavovat, ale také během ní nevznikají žádné skleníkové plyny. Zatímco normální cihly se vypalují při teplotách kolem 1400 stupňů Celsia, což vede k masivní produkci oxidu uhličitého, tyto biocihly se nemusí vypalovat vůbec. O jejich ztuhnutí se postará biologická reakce.

Navíc je možné tento proces využít k tomu, aby byly cihly různě pevné. „Pokud si klient přeje cihly o 40 procent pevnější, pak se jen bakterie nechají dělat jejich práci o něco déle,“ popsal metodu její hlavní tvůrce Dyllon Randall. 

Tato technologie už byla dříve testována ve Spojených státech, ale místo lidské moči v ní hrála hlavní roli uměle vytvořená substance. Právě využití přirozeného odpadu je ale podle autorů myšlenky tím zásadním – mohlo by to mít dopad nejen na výrobu stavebních materiálů, ale také na průmysl zpracování odpadů.

Při výrobě těchto biocihel se totiž dá získávat jednak dusík, ale také draslík – tedy zásadní složky průmyslových hnojiv. Podle Randalla je lidská moč opravdovým „tekutým zlatem“, které zatím lidstvo nedokáže příliš využívat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 3 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 6 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 7 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...