Jihoafričtí inženýři představili cihly z lidské moči. Jsou ekologické a dokonale využívají „tekuté zlato“

Vědci z Univerzity v Kapském Městě představili první cihly, které jsou vyrobené z lidské moči. Hlavní smysl nové technologie spočívá v tom, že zbavuje svět odpadu a současně produkuje kvalitní stavební materiál – aniž by přispívala k oteplování planety. Experti tím chtějí ukázat, že i ten nejběžnější odpad se může stát prakticky využitelnou surovinou.

Experiment začal na univerzitě, kde nechali speciálním způsobem upravit pánské pisoáry. Tekutina v nich neodtékala do kanalizace, ale mířila do zvláštních nádob. Pak ji vědci nechali smísit s obyčejným pískem – a neobyčejnými bakteriemi. Ty zajistily, aby došlo k dokonalému splynutí obou základních přísad a aby cihly byly pevné – fungují jako přírodní lepidlo.

V podstatě se podle autorů tohoto vynálezu jedná o proces podobný tomu, jak vznikají ulity mořských bezobratlých. Výsledná hmota může mít jakýkoliv tvar, inženýři jí dali podobu klasických cihel.

Nová technologie zatím není využitelná v průmyslu. Její výhodou je, že nejenže likviduje hmotu, které se člověk musí zbavovat, ale také během ní nevznikají žádné skleníkové plyny. Zatímco normální cihly se vypalují při teplotách kolem 1400 stupňů Celsia, což vede k masivní produkci oxidu uhličitého, tyto biocihly se nemusí vypalovat vůbec. O jejich ztuhnutí se postará biologická reakce.

Navíc je možné tento proces využít k tomu, aby byly cihly různě pevné. „Pokud si klient přeje cihly o 40 procent pevnější, pak se jen bakterie nechají dělat jejich práci o něco déle,“ popsal metodu její hlavní tvůrce Dyllon Randall. 

Tato technologie už byla dříve testována ve Spojených státech, ale místo lidské moči v ní hrála hlavní roli uměle vytvořená substance. Právě využití přirozeného odpadu je ale podle autorů myšlenky tím zásadním – mohlo by to mít dopad nejen na výrobu stavebních materiálů, ale také na průmysl zpracování odpadů.

Při výrobě těchto biocihel se totiž dá získávat jednak dusík, ale také draslík – tedy zásadní složky průmyslových hnojiv. Podle Randalla je lidská moč opravdovým „tekutým zlatem“, které zatím lidstvo nedokáže příliš využívat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 10 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 10 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 15 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 18 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.