WHO: Asi 93 procent dětí dýchá znečištěný vzduch. Jde o globální krizi

Na Zemi žije asi 1,8 miliardy dětí, které denně dýchají vzduch znečištěný zplodinami, chemikáliemi a drobnými prachovými částicemi. Světová zdravotnická organizace varuje, že následky pro dlouhodobé zdraví jsou extrémní.

Více než 90 procent dětí ve světě dýchá zamořený vzduch. Uvedla to dnes ve své zprávě Světová zdravotnická organizace. Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně předčasně sedm milionů lidí, z toho zhruba šest set tisíc dětí mladších patnácti let.

Znečištěním ovzduší jsou postiženi zejména lidé v chudších zemích. „Znečištění ovzduší představuje globální zdravotní krizi,“ varuje WHO, která odkazuje na statistiky z roku 2016. Zhruba 93 procent dětí údajně dýchá vzduch, který představuje riziko pro jejich zdraví a vývoj.

Dva druhy znečištěného vzduchu

WHO rozlišuje mezi znečištěním vzduchu venku a ve vnitřních prostorech. Pod širým nebem zamořují ovzduší například spalování fosilních surovin nebo odpad, průmyslové emise, lesní požáry nebo vulkanické erupce.

Uvnitř domů lidé vdechují kouř ze spalování petroleje, uhlí, bioodpadu nebo dřeva používaných při vaření, vytápění nebo na osvětlení místností. To je podle WHO fatální zvláště pro malé děti, které tráví obzvlášť hodně času doma.

Příčinou zhruba třinácti procent úmrtí dětí mladších pěti let byl v roce 2016 zápal plic, který je tak častějším zabijákem než průjmová onemocnění, podvýživa nebo nakažlivé choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 14 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 16 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...