Start lodě Sojuz se nezdařil. Posádka musela nouzově přistát v Kazachstánu

Čtvrteční start rakety Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici skončil neúspěchem. Kvůli poruše musel být přerušen a posádka se musela vrátit po balistické dráze zpět. Posádka misi přežila ve zdraví.

Krátce po startu se objevily první informace o problému s nosnou raketou, let musel být přerušen a Sojuz byl naveden na nouzové přistání. Kolem 11.15 oznámila ruská strana, že astronauti úspěšně přistáli přibližně 20 kilometrů od města Jezkazgan v Kazachstánu a zřejmě jsou v pořádku.

Že je posádka v bezpečí, potvrdil i šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin;  těsně po dvanácté NASA oznámila, že záchranáři dorazili na místo přistání a že oba členové posádky opustili modul. 

Ředitel americké kosmické agentury NASA Jim Bridenstine už přišel s oficiálním vyjádřením: potvrdil v něm, že ruská verze události odpovídá tomu, co ví NASA. Oba astronauti jsou podle něj v dobrém zdravotním stavu a vezou je do Gagarinova centra v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Nakonec neletěli do Moskvy, ale zpět na Bajkonur, odkud se má americký astronaut co nejrychleji vrátit do vlasti.

Roskosmos, ruská kosmická agentura, už zveřejnil první záběry posádky Sojuzu po návratu. Astronauti mají strávit noc v nemocnici na Bajkonuru kvůli dalšímu pozorování, uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Kde začal problém?

Posádka hlásila problém při oddělování prvního stupně. Ukázalo se, že Sojuz nemá dostatečnou rychlost, aby dosáhl oběžné dráhy. Velení mise oznámilo, že se posádka pokusí o návrat na Zem po balistické dráze – ostrý sestup znamená vždy riziko. Při něm byli vystaveni přetížení mezi 6-7 G.

Podle průběžných informací velení celou dobu s astronauty komunikovalo, že jsou v dobrém stavu informovalo i posádku na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na místo předpokládaného přistání vyrazily okamžitě záchranné týmy. Posádka i záchranáři jsou na takové situace trénovaní, takže záchranná mise proběhla dokonale.

Podle Dušana Majera z webu Kosmonautix vznikl problém s největší pravděpodobností s takzvanými urychlovacími bloky. Posádka to cítila - podle Majera zažívala při startu výrazně větší třes, než je obvyklé. A příčina? „Osobně bych se nedivil, kdyby za tím byla lidská chyba,“ řekl Majer. „Že se taková závada objevila při pilotovaném letu, mě poměrně děsí,“ dodal.  Podívejte se na jeho vysvětlení:

Stejné vysvětlení má i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, podle něhož byl problém minimálně s jedním urychlovacím stupněm. „Došlo u něho k nečekanému rozlomení, zatím se dělají analýzy fotografií. A taky se musí určit přesný čas, zda k tomu došlo před, při, nebo po plánovaném čase oddělení,“ uvedl.

Dimitroj Rogozin z Roskomosu už na Twitteru uvedl, že ruská strana vytvořila speciální komisi, která má příčiny nehody vyšetřit, tiskovou konferenci zatím nechce svolávat. Záchranný systém Sojuzu podle něj zafungoval správně.

Agentura RIA-Novosti napsala, že po nezdařeném startu byly pozastaveny všechny ruské pilotované lety do vesmíru. Rusko přitom zatím zajišťuje veškerou dopravu posádek na ISS a zpět na Zemi. Příští rok plánují testovací lety americké soukromé společnosti.

Kosmická loď Sojuz MS-10 měla na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravit dva nové členy posádky – ruského kosmonauta Alexeje Ovčinina a amerického astronauta Nicka Hagueho – a také množství zásob i vědeckých experimentů. 

Problém v minulosti

Celá situace připomíná podle webu Spaceflightnow rok 1975, kdy selhala raketa Sojuz 18, kdy došlo k poruše po 295 sekundách letu. Posádka, která tehdy mířila ke stanici Sojuz 4, zažila během sestupu přetížení 21 G, ale přistála nakonec bez problémů.

Ruský, respektive sovětský vesmírný program zažil velké potíže také při startu rakety s lidskou posádkou před 35 lety, v září 1983. Tehdy necelou minutu před vypuštěním lodi Sojuz T-10-1, která měla zamířit k orbitální stanici Saljut 7, vypukl požár nosné rakety.

Kosmonauti Vladimir Titov a Gennadij Strekalov přežili díky záchrannému systému, který kabinu s nimi vynesl do výšky jednoho kilometru, aby po pěti minutách dosedla čtyři kilometry od hořící rakety.

Nahrávám video

Problém v budoucnosti

Problém je teď podle serveru CBC s posádkou kosmické stanice ISS. Ta má totiž k dispozici jen jednu transportní loď – tu, na které se v září objevil problém se záhadnou dírou. Tento Sojuz ale obsahuje palivo, které nevydrží věčně, což značně omezuje jeho životnost. Podle CBC tato loď bude k dispozici nanejvýše čtvrt roku. Jestli se vyšetřování protáhne, bude nutné, aby současná tříčlenná posádka ISS opustila – předtím by ale musela stanici zaplombovat a uvést do automatického řízení; něco takového se nestalo 18 let.

Raketa Sojuz také musí před startem s lidmi podstoupit certifikační let bez posádky. Experti už také podle CBC zvažují variantu, že by posádce byl poslán jeden nepilotovaný Sojuz, který by dorazil v automatickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 10 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.