Start lodě Sojuz se nezdařil. Posádka musela nouzově přistát v Kazachstánu

Čtvrteční start rakety Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici skončil neúspěchem. Kvůli poruše musel být přerušen a posádka se musela vrátit po balistické dráze zpět. Posádka misi přežila ve zdraví.

Krátce po startu se objevily první informace o problému s nosnou raketou, let musel být přerušen a Sojuz byl naveden na nouzové přistání. Kolem 11.15 oznámila ruská strana, že astronauti úspěšně přistáli přibližně 20 kilometrů od města Jezkazgan v Kazachstánu a zřejmě jsou v pořádku.

Že je posádka v bezpečí, potvrdil i šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin;  těsně po dvanácté NASA oznámila, že záchranáři dorazili na místo přistání a že oba členové posádky opustili modul. 

Ředitel americké kosmické agentury NASA Jim Bridenstine už přišel s oficiálním vyjádřením: potvrdil v něm, že ruská verze události odpovídá tomu, co ví NASA. Oba astronauti jsou podle něj v dobrém zdravotním stavu a vezou je do Gagarinova centra v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Nakonec neletěli do Moskvy, ale zpět na Bajkonur, odkud se má americký astronaut co nejrychleji vrátit do vlasti.

Roskosmos, ruská kosmická agentura, už zveřejnil první záběry posádky Sojuzu po návratu. Astronauti mají strávit noc v nemocnici na Bajkonuru kvůli dalšímu pozorování, uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Kde začal problém?

Posádka hlásila problém při oddělování prvního stupně. Ukázalo se, že Sojuz nemá dostatečnou rychlost, aby dosáhl oběžné dráhy. Velení mise oznámilo, že se posádka pokusí o návrat na Zem po balistické dráze – ostrý sestup znamená vždy riziko. Při něm byli vystaveni přetížení mezi 6-7 G.

Podle průběžných informací velení celou dobu s astronauty komunikovalo, že jsou v dobrém stavu informovalo i posádku na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na místo předpokládaného přistání vyrazily okamžitě záchranné týmy. Posádka i záchranáři jsou na takové situace trénovaní, takže záchranná mise proběhla dokonale.

Podle Dušana Majera z webu Kosmonautix vznikl problém s největší pravděpodobností s takzvanými urychlovacími bloky. Posádka to cítila - podle Majera zažívala při startu výrazně větší třes, než je obvyklé. A příčina? „Osobně bych se nedivil, kdyby za tím byla lidská chyba,“ řekl Majer. „Že se taková závada objevila při pilotovaném letu, mě poměrně děsí,“ dodal.  Podívejte se na jeho vysvětlení:

Stejné vysvětlení má i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, podle něhož byl problém minimálně s jedním urychlovacím stupněm. „Došlo u něho k nečekanému rozlomení, zatím se dělají analýzy fotografií. A taky se musí určit přesný čas, zda k tomu došlo před, při, nebo po plánovaném čase oddělení,“ uvedl.

Dimitroj Rogozin z Roskomosu už na Twitteru uvedl, že ruská strana vytvořila speciální komisi, která má příčiny nehody vyšetřit, tiskovou konferenci zatím nechce svolávat. Záchranný systém Sojuzu podle něj zafungoval správně.

Agentura RIA-Novosti napsala, že po nezdařeném startu byly pozastaveny všechny ruské pilotované lety do vesmíru. Rusko přitom zatím zajišťuje veškerou dopravu posádek na ISS a zpět na Zemi. Příští rok plánují testovací lety americké soukromé společnosti.

Kosmická loď Sojuz MS-10 měla na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravit dva nové členy posádky – ruského kosmonauta Alexeje Ovčinina a amerického astronauta Nicka Hagueho – a také množství zásob i vědeckých experimentů. 

Problém v minulosti

Celá situace připomíná podle webu Spaceflightnow rok 1975, kdy selhala raketa Sojuz 18, kdy došlo k poruše po 295 sekundách letu. Posádka, která tehdy mířila ke stanici Sojuz 4, zažila během sestupu přetížení 21 G, ale přistála nakonec bez problémů.

Ruský, respektive sovětský vesmírný program zažil velké potíže také při startu rakety s lidskou posádkou před 35 lety, v září 1983. Tehdy necelou minutu před vypuštěním lodi Sojuz T-10-1, která měla zamířit k orbitální stanici Saljut 7, vypukl požár nosné rakety.

Kosmonauti Vladimir Titov a Gennadij Strekalov přežili díky záchrannému systému, který kabinu s nimi vynesl do výšky jednoho kilometru, aby po pěti minutách dosedla čtyři kilometry od hořící rakety.

3 minuty
Události: Nezdařený start rakety Sojuz k ISS
Zdroj: ČT24

Problém v budoucnosti

Problém je teď podle serveru CBC s posádkou kosmické stanice ISS. Ta má totiž k dispozici jen jednu transportní loď – tu, na které se v září objevil problém se záhadnou dírou. Tento Sojuz ale obsahuje palivo, které nevydrží věčně, což značně omezuje jeho životnost. Podle CBC tato loď bude k dispozici nanejvýše čtvrt roku. Jestli se vyšetřování protáhne, bude nutné, aby současná tříčlenná posádka ISS opustila – předtím by ale musela stanici zaplombovat a uvést do automatického řízení; něco takového se nestalo 18 let.

Raketa Sojuz také musí před startem s lidmi podstoupit certifikační let bez posádky. Experti už také podle CBC zvažují variantu, že by posádce byl poslán jeden nepilotovaný Sojuz, který by dorazil v automatickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 11 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 11 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...