Start lodě Sojuz se nezdařil. Posádka musela nouzově přistát v Kazachstánu

Čtvrteční start rakety Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici skončil neúspěchem. Kvůli poruše musel být přerušen a posádka se musela vrátit po balistické dráze zpět. Posádka misi přežila ve zdraví.

Krátce po startu se objevily první informace o problému s nosnou raketou, let musel být přerušen a Sojuz byl naveden na nouzové přistání. Kolem 11.15 oznámila ruská strana, že astronauti úspěšně přistáli přibližně 20 kilometrů od města Jezkazgan v Kazachstánu a zřejmě jsou v pořádku.

Že je posádka v bezpečí, potvrdil i šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin;  těsně po dvanácté NASA oznámila, že záchranáři dorazili na místo přistání a že oba členové posádky opustili modul. 

Ředitel americké kosmické agentury NASA Jim Bridenstine už přišel s oficiálním vyjádřením: potvrdil v něm, že ruská verze události odpovídá tomu, co ví NASA. Oba astronauti jsou podle něj v dobrém zdravotním stavu a vezou je do Gagarinova centra v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Nakonec neletěli do Moskvy, ale zpět na Bajkonur, odkud se má americký astronaut co nejrychleji vrátit do vlasti.

Roskosmos, ruská kosmická agentura, už zveřejnil první záběry posádky Sojuzu po návratu. Astronauti mají strávit noc v nemocnici na Bajkonuru kvůli dalšímu pozorování, uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Kde začal problém?

Posádka hlásila problém při oddělování prvního stupně. Ukázalo se, že Sojuz nemá dostatečnou rychlost, aby dosáhl oběžné dráhy. Velení mise oznámilo, že se posádka pokusí o návrat na Zem po balistické dráze – ostrý sestup znamená vždy riziko. Při něm byli vystaveni přetížení mezi 6-7 G.

Podle průběžných informací velení celou dobu s astronauty komunikovalo, že jsou v dobrém stavu informovalo i posádku na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na místo předpokládaného přistání vyrazily okamžitě záchranné týmy. Posádka i záchranáři jsou na takové situace trénovaní, takže záchranná mise proběhla dokonale.

Podle Dušana Majera z webu Kosmonautix vznikl problém s největší pravděpodobností s takzvanými urychlovacími bloky. Posádka to cítila - podle Majera zažívala při startu výrazně větší třes, než je obvyklé. A příčina? „Osobně bych se nedivil, kdyby za tím byla lidská chyba,“ řekl Majer. „Že se taková závada objevila při pilotovaném letu, mě poměrně děsí,“ dodal.  Podívejte se na jeho vysvětlení:

Stejné vysvětlení má i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, podle něhož byl problém minimálně s jedním urychlovacím stupněm. „Došlo u něho k nečekanému rozlomení, zatím se dělají analýzy fotografií. A taky se musí určit přesný čas, zda k tomu došlo před, při, nebo po plánovaném čase oddělení,“ uvedl.

Dimitroj Rogozin z Roskomosu už na Twitteru uvedl, že ruská strana vytvořila speciální komisi, která má příčiny nehody vyšetřit, tiskovou konferenci zatím nechce svolávat. Záchranný systém Sojuzu podle něj zafungoval správně.

Agentura RIA-Novosti napsala, že po nezdařeném startu byly pozastaveny všechny ruské pilotované lety do vesmíru. Rusko přitom zatím zajišťuje veškerou dopravu posádek na ISS a zpět na Zemi. Příští rok plánují testovací lety americké soukromé společnosti.

Kosmická loď Sojuz MS-10 měla na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravit dva nové členy posádky – ruského kosmonauta Alexeje Ovčinina a amerického astronauta Nicka Hagueho – a také množství zásob i vědeckých experimentů. 

Problém v minulosti

Celá situace připomíná podle webu Spaceflightnow rok 1975, kdy selhala raketa Sojuz 18, kdy došlo k poruše po 295 sekundách letu. Posádka, která tehdy mířila ke stanici Sojuz 4, zažila během sestupu přetížení 21 G, ale přistála nakonec bez problémů.

Ruský, respektive sovětský vesmírný program zažil velké potíže také při startu rakety s lidskou posádkou před 35 lety, v září 1983. Tehdy necelou minutu před vypuštěním lodi Sojuz T-10-1, která měla zamířit k orbitální stanici Saljut 7, vypukl požár nosné rakety.

Kosmonauti Vladimir Titov a Gennadij Strekalov přežili díky záchrannému systému, který kabinu s nimi vynesl do výšky jednoho kilometru, aby po pěti minutách dosedla čtyři kilometry od hořící rakety.

Nahrávám video

Problém v budoucnosti

Problém je teď podle serveru CBC s posádkou kosmické stanice ISS. Ta má totiž k dispozici jen jednu transportní loď – tu, na které se v září objevil problém se záhadnou dírou. Tento Sojuz ale obsahuje palivo, které nevydrží věčně, což značně omezuje jeho životnost. Podle CBC tato loď bude k dispozici nanejvýše čtvrt roku. Jestli se vyšetřování protáhne, bude nutné, aby současná tříčlenná posádka ISS opustila – předtím by ale musela stanici zaplombovat a uvést do automatického řízení; něco takového se nestalo 18 let.

Raketa Sojuz také musí před startem s lidmi podstoupit certifikační let bez posádky. Experti už také podle CBC zvažují variantu, že by posádce byl poslán jeden nepilotovaný Sojuz, který by dorazil v automatickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 16 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 18 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...