Proč jsou lidé dobří běžci? Vědci zjistili, že za to může jediný gen

To, že jsou lidé zdatní a vytrvalí běžci, způsobila mutace pouhého jednoho genu. Naši předci tak získali oproti ostatním velkým savcům výhodu, která jim nejenom umožnila zvládnout maratony, ale především snáze lovit ostatní zvířata. Zjistili to vědci z jedné z prestižních amerických univerzit. Ztráta daného genu nám přitom nepřinesla pouze výhody – zároveň jsme kvůli ní náchylnější k rakovině a dalším nemocem.

Přibližně před dvěma až třemi miliony let ztratili naši předci gen zvaný CMAH. To mimo jiné mohlo vést k tomu, že lidé patří k nejlepším vytrvalostním běžcům na Zemi. 

Souvislost mezi mutací tohoto genu a schopností běhat dlouhé vzdálenosti odhalili vědci z University of California San Diego School of Medicine. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis  Proceedings of the Royal Society B.

„První jasný genetický rozdíl mezi lidmi a našimi nejbližšími žijícími příbuznými – šimpanzi –jsme objevili před více než dvaceti lety,“ řekl podle serveru Phys.org hlavní autor výzkumu profesor Ajit Varki s tím, že až nyní měli možnost na dané téma uskutečnit výzkum.  

Vědci během studie porovnávali tělesné schopnosti dvou skupin myší. Zatímco první skupina hlodavců byla vyšlechtěná k nedostatku genu CMAH, druhá jej naopak měla. 

Samotný výzkum vypadal tak, že vědci pro obě skupiny myší připravili běžecké pásy a kola. Během následujících patnácti dnů pak zkoumali rozdíly v jejich chování. Zjistili, že myši, kterým daný gen chyběl, byly odolnější vůči únavě a jejich těla lépe reagovala na dlouhodobou tělesnou námahu. 

Lidé patří mezi nejvytrvalejší běžce v říši zvířat

Podobné zlepšení mohlo nastat také u našich předků, domnívají se autoři studie. Ztráta genu CMAH jim podle nich umožnila přizpůsobit se životu v horké africké savaně, na kterou se pralidé přibližně ve stejném období přestěhovali.

Lidem se tak například vyvinuly dlouhé a pružné nohy, zvětšila chodidla, zesílilo hýžďové svalstvo a v neposlední řadě se rozvinul velmi propracovaný systém potních žláz. Ten lidskému tělu umožnil vypořádat se s horkem mnohem účinněji, než jak to zvládnou těla ostatních větších savců.

Tyto změny přispěly k tomu, že naši předci začali zvládat běhat dlouhé vzdálenosti bez větší únavy a mohli se vydat na lov i uprostřed horkého dne. Zatímco ostatní masožravci odpočívali, pralidé pronásledovali svou kořist až do jejího vyčerpání, a vyvinuli tak techniku zvanou vytrvalostní lov.

  • Jedná se o starou loveckou techniku, při které lovec využívá schopnosti běhu a stopování tak, že kořist uštve. Člověk-lovec má oproti velkým savcům, kteří jsou hlavní obětí této lovecké techniky, několik výhod. Běh na velmi dlouhé vzdálenosti je energeticky méně náročný po dvou nohách než po čtyřech. Člověk si navíc může s sebou nést vodu a tím doplňovat tekutiny. Výhoda je i v ochlazování, člověk se dokáže potit mnohem více než zvířata, která kvůli regulaci teploty musejí vyhledat stín. Tento způsob lovu tedy bývá uplatňován jen v oblastech s relativně vysokými teplotami.
  • Zdroj: Wikipedie

Mutace genu CMAH, která změnila způsob, jakým lidské tělo využívá sialové kyseliny nebo skupinu molekul cukrů pokrývajících živočišné buňky, pro nás ale nebyla jenom pozitivní. Varki upozornil, že s sebou mohla přinést také zvýšení rizika vzniku některých druhů nádorových onemocnění a cukrovky. „Je to dvoustranná mince,“ uzavřel.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
před 17 hhodinami

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
před 18 hhodinami

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
před 20 hhodinami

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
před 21 hhodinami

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
včera v 08:00

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
22. 7. 2025

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
22. 7. 2025

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
22. 7. 2025
Načítání...