Deště, které na přelomu týdne zasáhly především Moravu, výrazně zmírnily sucho v povrchové vrstvě půdy do hloubky 40 centimetrů. Hlouběji v půdě sucho, které zemědělci viní ze špatné úrody, trvá. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, ale i na Českomoravské vrchovině nebo některých oblastech na Moravě.
Deště zmírnily extrémní sucho na povrchu půdy. Do hloubky se ale voda zatím nedostala
O tom, že deště měly pozitivní dopad na vláhu povrchové vrstvy půdy, informovala tisková zpráva bioklimatologa a spolutvůrce projektu InterSucho Miroslava Trnky.
Extrémní a výjimečné sucho, což jsou dvě nejhorší kategorie, panuje podle něj dále na 11 procentech území ve vrstvě do jednoho metru hloubky. Stav dosud nesklizených plodin se zhoršil a s ní i prognóza výnosu. Vzhledem k délce a intenzitě letošního sucha nelze předpokládat rychlou změnu v dopadech na zemědělství a lesnictví.
Sucho kulminovalo v předminulém týdnu. Stav výjimečného a extrémního sucha panoval na 63 procentech území, jehož rozloha je téměř 79 tisíc kilometrů čtverečních. Deště pomohly výrazně zlepšit situaci v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. Sucho v této vrstvě teď je prakticky jen na severu a východě Čech v pásu od Krušných hor přes Lužické hory až do Podkrkonoší.
- Intersucho je společný projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu. Intersucho sleduje zemědělské sucho z „tvrdých“ měřitelných dat, zároveň do tvorby výrazně vstupují agronomové zemědělských podniků jako zpravodajové z katastrů, na nichž hospodaří.
V hlubší vrstvě do jednoho metru však ani vydatné deště nedokázaly situaci zásadně vylepšit. „Hlubší vrstva (40 centimetrů až metr) byla suchem zasažena z 92 procent, tedy podobně jako v minulém týdnu. Nasycení půdy vláhou je nyní výrazně horší proti obvyklým hodnotám vedle severu a východu Čech také na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a v severní části Jihomoravského kraje a také v Plzeňském a Karlovarském,“ řekl Trnka. Vědci porovnávají situaci s průměrem let 1961 až 2010.
Události ČT: Problémy rybářů kvůli suchu (zdroj: ČT24)
Dešťové přeháňky v suchem postižených částech Česka už ale nepomohly rybářům. Voda je stále hodně teplá a je jí málo. Ryby proto nemají dost kyslíku a rybáři jim museli od poloviny do konce prázdnin snížit krmné dávky, aby vůbec přežily. Kvůli tomu ale budou ryby menší. Brzy se navíc ochladí a v zimním období už ryby hmotnost nenaberou. Hospodáři tak začínají počítat ztráty.
Sucho trápí i další evropské země
Podobné sucho jako v Česku panuje také v Dánsku, Belgii, Nizozemí a Německu a stav vegetace je na tom podobně špatně. V Česku je kondice plodin špatná s výjimkou malých území, jako jsou Frýdecko-Místecko, javornický výběžek či lokality v jižních Čechách. Vzhledem ke končící zemědělské sezoně lze očekávat stagnaci či zhoršování.
Vědci mají 207 respondentů-zemědělců v 63 okresech. Většina z nich hlásí pokles výnosů a negativní vodní bilanci ve všech třech letních měsících. Negativní dopady na produkci zaznamenávají ve všech okresech. „Extrémní poškození porostů máme hlášené z 22 okresů,“ uvedl Trnka.
Sucho bude podle něj v nejbližších dnech stagnovat. „V následujících týdnech září by se mohlo sucho pomaličku rozšiřovat díky vyšším teplotám vzduchu,“ uvedl Trnka. Stav zemědělského sucha koresponduje i se zjištěním hydrologů, kteří hlásí nízké stavy podzemních vod i podprůměrné průtoky.