Ministerstva zemědělství a životního prostředí uvažují o možnosti chránit vodu v Česku přímo nejvyšším zákonem – tedy ústavou. Teď diskutují o přínosech a rizicích takového kroku. Podle části opozice jde spíš jen o symbolickou změnu, další politici před otevíráním ústavy varují. Ústavní ochranu pro vodu, ale i půdu naopak požaduje Sdružení místních samospráv.
Vyschlé potoky, koryta řek i studně a k tomu miliardové škody na polích. Letošní sucho dává nadvládu přírody pocítit všem. A tak se problematikou sucha musí zabývat i česká vláda, potažmo ministerstva, v chystané novele vodního zákona. Do budoucna politici také uvažují o možnosti chránit vodu ústavou.
„Mám vnitřní pocit, že by si to voda zasloužila, ale než uděláme další zásadní sdělení, tak si to chceme s ústavními právníky a legislativci projednat,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
„Je to jedna z variant. Důvodem ústavní ochrany je určitá zranitelnost vody, ochrana přírodních zdrojů,“ potvrdil i ministr zemědělství Miroslav Toman (nestraník za ČSSD).
To, aby měla voda, ale třeba i půda nejvyšší možnou ochranu, požaduje například Sdružení místních samospráv. „Voda dostává na frak. Jsou například upřednostňovány některé podnikatelské zájmy, které, myslím, opravdu tuto prioritu nemají,“ je přesvědčen předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).
Opozice ale v názoru na možnou změnu ústavy jednotná není. „Jakkoli je význam vody obrovský a ty problémy jsou evidentní, tak je zbytečné podle mě do ústavy zanášet nějaké další prvky,“ myslí si místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS).
„Dokážu si představit, že to bude taková třešnička na dortu. Něco, co bude do ústavy vloženo, jako že to je důležitá věc, ale stejně ta řešení je potřeba hledat v praktické změně chování,“ připustil ústavní změny člen sněmovního zemědělského výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Řada obcí už kvůli suchu nakládání s vodou omezila – z veřejných zdrojů se v nich nesmí například zalévat nebo napouštět bazény.
Sucho navíc podle odhadu Agrární komory nadělalo na zemědělských plochách škody až za jedenáct miliard. Zemědělci budou podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska chtít odškodnění do 2,5 miliardy korun.
