Chytré brýle s navigací mohou negativně ovlivnit fungování mozku. Rychle si zvykne a zleniví

Používání GPS navigace v takzvaných chytrých brýlích může ovlivnit fungování mozku. Už po třech měsících se zhoršuje prostorová paměť. Zjistili to čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

Chytré brýle
Zdroj: Flickr Commons Autor: Michael Praetorius

Vědci popsali, jak lidský mozek začal pracovat jinak, když člověk používá nové technologie. Magnetickou rezonancí vyšetřili skupinu dobrovolníků, polovina z nich následně po dobu tří měsíců používala při chůzi navigaci vestavěnou do chytrých brýlí. Jejich mozek se přístroji rychle přizpůsobil.

„U osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zcela zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí,“ uvedla hlavní autorka studie Iveta Fajnerová.

Závislost zlenivělého mozku

Vědci také sledovali, jak intenzivně dobrovolníci navigační aplikaci v brýlích používali v každodenním životě. Zjistili, že zmíněné změny funkce propojenosti hipokampu byly tím výraznější, čím častěji a déle dobrovolníci navigaci používali.

Podle náměstka pro vědu Národního ústavu duševního zdraví a spoluautora studie Jiřího Horáčka měl projekt ukázat, co se stane s mozkem, když některou z jeho přirozených funkcí či dovedností takzvaně externalizujeme.

„To znamená, že tuto funkci místo toho, abychom ji i nadále vykonávali vlastním mozkem, prostě přemístíme do technického zařízení,“ popsal Horáček. Nejpřekvapivějším zjištěním pro něj bylo, že ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle – již po třech měsících nošení brýlí s navigací.

Technologie pomáhají, ale přinášejí i rizika

Studie poukazuje i na nutnost administrativní kontroly nově zaváděných technologií, které sice výrazně usnadňují život, na straně druhé však člověka také šetří, čímž jej mohou oslabit v některých jeho původních přirozených schopnostech.

„Na rozdíl od nových léků, jejichž zavádění do praxe podléhá velmi přísným bezpečnostním regulacím, je zavádění nových technologií regulováno mnohem méně nebo vůbec. Řada z těchto bouřlivě zaváděných technologií však může lidské zdraví rovněž ovlivnit. Zvláště to pak platí pro technologie, které mají za cíl zlepšit nebo zvýšit kapacitu lidského myšlení,“ dodala Fajnerová.