Boj proti požárům už dávno není jen záležitostí hadic a hektolitrů vody. Byť jsou tyto metody stále používané, moderní věda přišla s množstvím pomůcek, které hasičům pomáhají zvládat ty nejsložitější situace.
Věda hasí požáry. Pomocí plamenometů, bomb i chemie
Lesní požáry, jež právě zuří v Kalifornii, představují pro hasiče jednu z největších výzev; v ohni je obrovské množství hmoty, v ohrožení jsou lidské životy i majetek a plameny se extrémně snadno šíří. Aby takové ohně mohli zvládnout, potřebují kombinovat klasické postupy s tím nejmodernějším, co jim nabízí moderní věda a technologie.
Jak zkrotit požár: Plamenometem
Klasický postup, který se při takových zásazích používá, je založen na tom, že zpočátku je nutné ohni zabránit, aby se nešířil dál. K tomu se využívá kombinace hašení vodou s použitím těžší techniky. Na zemi se rozmístí hasiči s hadicemi v rozestupech přibližně třiceti metrů a pomocí vody z nich brání ohni, aby nezasáhl další porosty.
Buldozery, traktory nebo dokonce vojenská technika pak slouží k tomu, aby vytvořily bezpečný perimetr – tedy oblast, v níž není nic hořlavého, takže se tam plameny nemají čím živit.
Někdy se používá metoda, která by se dala nazvat „boj ohněm proti ohni“. Ta spočívá v kontrolovaných požárech, které mají vypálit oblasti, kudy by se mohly ohně šířit dál. Tento trik ale může snadno selhat, zejména když je oblast dlouhodobě vysušená, jako třeba při současných požárech v Kalifornii.
Vedle toho jde o záležitost značně rizikovou – zapálit rozsáhlou oblast kontrolovaně a tak, aby u toho sám hasič neuhořel, to představuje značnou výzvu. Američtí hasiči na to používají například terénní čtyřkolky, které jsou vybavené plamenomety; díky nim mohou rychle zažehnout ohně v rozsáhlých předem vybraných částech vegetace.
Střemhlavý útok na oheň
Hašení požárů se často přirovnává k válce, proto se také používají obraty jako „boj s ohněm“. Metody, které hasiči proti plamenům v přírodě používají, opravdu mnohdy z vojenských technologií vycházejí.
Dnes už klasickou metodou je hašení požárů z letadel a vrtulníků. Ty se mohou dostat na místa, kam už neproniknou lidé, jsou schopné cíleně likvidovat vybraná ohniska požáru nebo místa, kde jsou lidé v ohrožení. Z letadel i helikoptér se může svrhávat dolů voda nebo vybrané chemikálie, jež potlačují hoření. Typickou látkou je například fosforečnan amonný, který při zahřívání vytváří jakýsi ochranný povlak, který izoluje vůči okolnímu kyslíku – a oheň bez přísunu kyslíku hyne.
Ilustrační snímek
Většinou se k takovým zásahům používají větší stroje, které unesou značné množství hasících látek. Spojené státy na to mají například vrtulníky Sikorsky S-70C nebo Bell 205Ukrajina zase využívá upravenou verzi sovětského víceúčelového dvoumotorového vrtulníku Mil Mi-17.
Mnohdy tyto stroje nosí takzvané Bambi vaky, tedy veliké vodotěsné pytle, které jsou zavěšené pod helikoptérou a dají se naplnit vodou třeba z rybníku. Vrtulník se tedy nemusí vůbec vracet na základnu a velice to urychluje celý proces hašení.
K dispozici je má i Česká republika, která je využívá na vrtulnících Bell 412 letecké služby Policie ČR nebo na armádních Sokolech W-3A. Tyto Bambi vaky unesou 465-1000 litrů vody a byly už mnohokrát úspěšně použity, například při rozsáhlých lesních požárech ve Slovenském ráji.
Co se týká letadel, na hašení se jich používá s úpravami spousta typů, včetně obřího Boeingu 747. Dokonce vzniklo několik speciálních letadel vytvořených jen pro potřeby hasičů. Roku 1998 byl představený ruský obojživelný letoun Berijev Be-200 Altair, který je specializovaný právě na hašení velkých požárů. Umí vodu tankovat jak na letišti, tak i při letu nad hladinou – jeho silné pumpy natáhnou dvanáct tisíc litrů za pouhých čtrnáct sekund letu. Stejný účel má i kanadský Canadair CL-215 ze šedesátých let dvacátého století.
Supertanker Boeing - největší hasičské letadlo světa
Bombardujme požár
Bomby z letadel se na požáry vrhají už dlouhá desetiletí. Spojené státy už od roku 1947 experimentovaly s hašením lesních ohňů tím, že na ně svrhnou bomby naplněné vodou. Ukázalo se, že jde o slepou cestu, účinek na zkrocení požáru byl totiž minimální. Místo bomb se proto začaly používat nádrže, které pojaly více tekutiny.
Vrtulník Mil Mi-8MTV tankující vodu do vaku
Letos se ale během lesních požárů ve Švédsku bombardování ohně vrátilo, tentokrát v úplně jiné podobě. Nadzvuková stíhačka JAS-39 Gripen svrhla na jedno z ohnisek požáru bombu přesně naváděnou laserovým paprskem – síla exploze sfoukla požár v okolí přibližně sta metrů od epicentra podobně, jako lidé sfoukávají svíčku.
Jednalo se o experiment, který byl podle jeho autorů úspěšný. Nejde o žádný přelom, s touto technologií se experimentovalo už v minulosti, teoretické práce na toto téma existují dokonce i z České republiky.
Informace jsou všechno
V minulosti sloužily jako informační centra pro lokalizaci požárů vysoké věže, v Evropě nejčastěji ty kostelní. Například v Poličce na jedné takové sloužil jako živý varovný systém otec slavného hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Ve Spojených státech k tomu měli zase v Arizoně soustavy desítek dřevěných věží.
V moderní době se k tomu používala letadla, po roce 2000 je začaly doplňovat a nahrazovat drony. Nejnověji se už používají satelitní systémy, v USA jde o data ze systému Landsat, v Evropě o Sentinel-2.