Buňky v lidském těle vytváří zatím nepopsaný geometrický útvar. Dostal jméno scutoid

Dosud neznámý geometrický tvar vzniká v epitelové tkáni – tedy v buňkách, které kryjí povrchy orgánů. Tento tvar je ideální k tomu, aby se tkáň mohla co nejlépe ohýbat.

Věci popsali objev v odborném časopise Nature Communications. Podle jejich zjištění hraje právě tento tvar zásadní roli v tom, že orgány v lidském těle mohou mít sice značně složité, ale přitom velmi stabilní tvary.

„Epiteliální buňky jsou stavební kameny, z nichž jsou poskládané organismy. Fungují jako kostičky LEGO, ze kterých se staví zvířata. Epitel vytváří struktury, které mají mnoho funkcí – vytváří bariéry, jež brání infekcím, a přitom přijímají živiny,“ uvedl profesor Lusima Escudero, který se na objevu podílel.

„Při vývoji embrya se tak mohou z jednoduchých tvarů z několika málo buněk vytvářet značně složité orgány. Tento proces probíhá nejen díky růstu organismu, ale také proto, že se epiteliální buňky nepohybují a organizují se správně tak, aby daly orgánům v těle jejich výsledný tvar,“ vysvětlil vědec.

Dosud vědci popisovali tyto bloky jako hranoly, případně pyramidy s useknutými vrcholky. Při nejnovějších výzkumech, kdy se dívali na celky těchto buněk pod mikroskopem, se ukázalo, že tyto buňky mohou mít i mnohem složitější tvary.

„Když se tkáň ohýbá, má sklon k tomu minimalizovat spotřebu energie, aby byla více stabilní. A proto se podle našich dat buňky adaptují do tvaru scutoidů,“ dodal Escudero.

Scutoid je pevný geometrický tvar, který doposud nebyl popsán. Zjednodušeně řečeno vypadá jako zkroucený hranol.

Základní výzkum má smysl

Tento objev je výsledkem základního výzkumu, do kterého se pro jeho složitost muselo zapojit množství expertů z různých oborů – od biologie přes matematiku až po fyziku. Jedná se ale o typ výzkumu, který je pro budoucnost biomedicíny zásadní.

Jen tak se dá pochopit, jak vznikají orgány. A tedy i to, jak v nich během takového vývoje může docházet k chybám. Což zase vede k tomu, že se vědci naučí tyto problémy řešit a veřejnost se může těšit za několik let na nové aplikace účinnějších léčiv.

Autoři tohoto objevu by se nyní chtěli soustředit na to, aby odhalili molekuly, které způsobují, že buňky nabývají těchto bizarních tvarů. Na jejich práci by měl později navázat aplikovaný výzkum, který přijde třeba s tím, jak lépe vytvářet umělou tkán nebo orgány, ideálně přímo v laboratořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 17 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 22 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
včera v 07:00

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...