Archeologové odkryli na Vyšehradě výjimečný kostel. Vznikl před tisíci lety a jeho stavitel je záhadou

Čtyři roky trvající archeologický výzkum potvrdil, že kostel z přelomu 10. a 11. století, jehož pozůstatky byly objevené na Vyšehradě, patřil k výjimečným stavbám celého západoslovanského světa – na svou dobu byl výjimečně rozlehlý.  Vědci zatím nedokázali určit, kdo ho postavil, protože se o jeho existenci nezachovaly žádné písemné doklady.

Na Vyšehradě se v těchto dnech uzavírá terénní část archeologického výzkumu nejstaršího známého kostela, který v lokalitě vznikl. Na základě výzkumu se potvrdily předchozí náznaky, že objevený půdorys svou velikostí a složitým tvarem nemá v daném období srovnání na celém území západních Slovanů.

Předběžný plán kostela na Vyšehradě
Zdroj: Archeologický ústav Akademie věd České republiky

Informoval o tom vedoucí výzkumu Ladislav Varadzin z pražského Archeologického ústavu Akademie věd. Pozůstatky kostela byly nalezeny v srpnu 2014 zhruba 150 metrů od hlavní baziliky na Vyšehradě. Písemné zprávy o stavbě nejsou, podle archeologů pochází z let 950 až 1050.

Středověký kostel byl větší než pozdější bazilika

Nově odkryté části základů severní části chrámové lodi a severní oltářní niky nyní umožňují rekonstrukci celého půdorysu stavby. „Z kostela se zachovaly pouze základy. Díky nim však víme, že byl až pětadvacet metrů dlouhý a stejně tak široký a že jeho vnitřní plocha činila zhruba 290 čtverečních metrů,“ uvedl Varadzin.

Půdorys byl podle něj tak rozlehlý, že se na jeho místo později vešla bazilika sv. Vavřince, společně se sousední rezidencí děkanů Vyšehradské kapituly.

Po skončení terénní části bude následovat několikaleté odborné zpracování nálezů a poznatků v laboratořích a na dalších odborných pracovištích.

Už nyní je ale podle Varadzina zřejmé, že stavebníkem kostela byl některý z českých panovníků, jehož záměrem patrně bylo vybudovat na Vyšehradě významné církevní a snad i politické centrum. Kdo z českých panovníků plánoval tento kostel postavit, se přesně neví.

„Ke stavbě se nezachovaly vůbec žádné písemné zprávy. V úvahu samozřejmě připadají jen knížata vládnoucí v době, do které kostel klademe. Osobně se domnívám, že to byl některý z mocných a zároveň ambiciózních Přemyslovců, konkrétně Boleslav I., Boleslav II. nebo Břetislav I.“, dodal Varadzin.

Video Rozhovor s vedoucím archeologického výzkumu na Vyšehradě Ladislavem Varadzinem
video

Rozhovor s vedoucím archeologického výzkumu na Vyšehradě Ladislavem Varadzinem

Zdroj: ČT
Video Rozhovor s Martinem Wihodou, historikem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
video

Rozhovor s Martinem Wihodou, historikem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zdroj: ČT