Studie, která trvala čtvrt století: Výchova dvěma matkami nemá na psychiku dětí negativní vliv

Jaký je rozdíl mezi výchovou dětí v rodinách klasických a v rodinách, kde mají oba rodiče stejné pohlaví? Už šestadvacet let výchovu dvěma matkami studují američtí psychologové, letos přinesli další nové výsledky – a podle nich se děti vychované v duhových svazcích ničím neliší od svých vrstevníků, kteří vyrůstali s matkou i otcem.

Nejdéle probíhající výzkum, který zacílil na rodiny sexuálních menšin ve Spojených státech, ukázal, jaké dopady má výchova dětí lesbickými rodiči. Trvala šestadvacet let a věnovala se psychologickým dopadům, jaké tento druh výchovy na děti může mít.

Řada lidí i organizací před výchovou rodiči stejného pohlaví varuje; nejčastěji s argumentem, že nikdo neví, jaké mohou být její dlouhodobé dopady. Jak se tedy na duševním zdraví dětí projevuje absence otce?

Vědci se to pokusili zjistit v rámci studie U.S. National Longitudinal Lesbian Family Study (NLLFS), která probíhá už dvaatřicet let, přičemž nový výzkum využil data ze šestadvaceti let tohoto výzkumu.

Experti různých oborů ve studii úspěšně studují dopady a různé stránky takové výchovy, daří se jim udržovat ve studii drtivou většinu účastníků – zatím 92 procent. V rámci nové práce vědci hodnotili vztahy, vzdělání, pracovní úspěchy, behaviorální, emocionální a mentální úspěchy lidí, kteří vyrostli v rodinách s lesbickými rodičkami.

Malý vzorek, intenzivní výzkum

  • Kritici této práci vytýkají především osobní motivovanost autorek a také nevhodný výběr testované skupiny. Ta se skládá nadprůměrně z motivovaných a úspěšných žen, sociologicky neodpovídá skladně americké populace.

„Když jsem na této studii začala roku 1986 pracovat, panovalo kolem budoucnosti duševního zdraví dětí počatých umělým oplodněním a vychovaných lesbickými rodiči značné znepokojení,“ uvedla hlavní autorka práce, psycholožka Nanette Gartrellová (autorka je také homosexuální). „Sledovali jsme takové rodiny od doby, co matky otěhotněly, až do doby, než jsme měřili, jak si vedou jejich nyní pětadvacetiletí synové a dcery ve srovnání s ostatními mladými dospělými jejich věku.“ 

Dětí, které měli vědci „k dispozici“, bylo sedmasedmdesát; na velkou práci to je samozřejmě málo, ale jedná se v podstatě o jediná data, jakými vědci disponují. Skupinu sedmasedmdesáti dětí pak psychologové srovnávali se stejně velkou skupinou dětí srovnatelného věku, složenou z odpovídajícího zastoupení různých socioekonomických faktorů.

Vzorek zkoumaných osob byl sice malý, ale o to více času jim mohli vědci věnovat. Ať už testovali cokoliv, v žádném ohledu se děti vychovávané v lesbických rodinách a klasických rodinách nelišily.

„Tyto výsledky ukazují, že námitky, které uvádějí, že pro děti může být škodlivá výchova páry stejného pohlaví, nejsou ničím podložené,“ uvedli vědci. „Neexistuje důvod bránit v osvojování dětí nebo omezovat přístup k reprodukčním technologiím na základě sexuální orientace,“ zní podle nich hlavní závěr, který z výzkumu vyplývá.

Desetitisíce dětí vychovaných páry stejného pohlaví

Podle posledních průzkumů je výchova dětí páry stejného pohlaví rozšířenější, než se soudilo. V současné době jen ve Spojených státech vychovává děti 114 000 takových párů – 86 000 z nich jsou lesbické dvojice.

Tato zpráva je už třiadvacátá v pořadí, kterou výzkum NLLFS vydává. Již předchozí výzkumy, které z této dlouholeté studie vyšly, naznačily, že chybějící muž v rodině neměl na duševní vývoj dětí negativní dopad – tento výzkum probíhal na dětech ve věku sedmi a poté sedmnácti let. Současně ani jediné ze sedmnáctiletých dětí nebylo rodičem nebo pečovatelem sexuálně zneužíváno – v kontrastu stojí čísla o tom, že v USA něco podobného zažije osm procent dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 16 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 17 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 22 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...