Jaký je rozdíl mezi výchovou dětí v rodinách klasických a v rodinách, kde mají oba rodiče stejné pohlaví? Už šestadvacet let výchovu dvěma matkami studují američtí psychologové, letos přinesli další nové výsledky – a podle nich se děti vychované v duhových svazcích ničím neliší od svých vrstevníků, kteří vyrůstali s matkou i otcem.
Nejdéle probíhající výzkum, který zacílil na rodiny sexuálních menšin ve Spojených státech, ukázal, jaké dopady má výchova dětí lesbickými rodiči. Trvala šestadvacet let a věnovala se psychologickým dopadům, jaké tento druh výchovy na děti může mít.
Řada lidí i organizací před výchovou rodiči stejného pohlaví varuje; nejčastěji s argumentem, že nikdo neví, jaké mohou být její dlouhodobé dopady. Jak se tedy na duševním zdraví dětí projevuje absence otce?
Vědci se to pokusili zjistit v rámci studie U.S. National Longitudinal Lesbian Family Study (NLLFS), která probíhá už dvaatřicet let, přičemž nový výzkum využil data ze šestadvaceti let tohoto výzkumu.
Experti různých oborů ve studii úspěšně studují dopady a různé stránky takové výchovy, daří se jim udržovat ve studii drtivou většinu účastníků – zatím 92 procent. V rámci nové práce vědci hodnotili vztahy, vzdělání, pracovní úspěchy, behaviorální, emocionální a mentální úspěchy lidí, kteří vyrostli v rodinách s lesbickými rodičkami.
Malý vzorek, intenzivní výzkum
- Kritici této práci vytýkají především osobní motivovanost autorek a také nevhodný výběr testované skupiny. Ta se skládá nadprůměrně z motivovaných a úspěšných žen, sociologicky neodpovídá skladně americké populace.
„Když jsem na této studii začala roku 1986 pracovat, panovalo kolem budoucnosti duševního zdraví dětí počatých umělým oplodněním a vychovaných lesbickými rodiči značné znepokojení,“ uvedla hlavní autorka práce, psycholožka Nanette Gartrellová (autorka je také homosexuální). „Sledovali jsme takové rodiny od doby, co matky otěhotněly, až do doby, než jsme měřili, jak si vedou jejich nyní pětadvacetiletí synové a dcery ve srovnání s ostatními mladými dospělými jejich věku.“
Dětí, které měli vědci „k dispozici“, bylo sedmasedmdesát; na velkou práci to je samozřejmě málo, ale jedná se v podstatě o jediná data, jakými vědci disponují. Skupinu sedmasedmdesáti dětí pak psychologové srovnávali se stejně velkou skupinou dětí srovnatelného věku, složenou z odpovídajícího zastoupení různých socioekonomických faktorů.
Vzorek zkoumaných osob byl sice malý, ale o to více času jim mohli vědci věnovat. Ať už testovali cokoliv, v žádném ohledu se děti vychovávané v lesbických rodinách a klasických rodinách nelišily.
„Tyto výsledky ukazují, že námitky, které uvádějí, že pro děti může být škodlivá výchova páry stejného pohlaví, nejsou ničím podložené,“ uvedli vědci. „Neexistuje důvod bránit v osvojování dětí nebo omezovat přístup k reprodukčním technologiím na základě sexuální orientace,“ zní podle nich hlavní závěr, který z výzkumu vyplývá.
Desetitisíce dětí vychovaných páry stejného pohlaví
Podle posledních průzkumů je výchova dětí páry stejného pohlaví rozšířenější, než se soudilo. V současné době jen ve Spojených státech vychovává děti 114 000 takových párů – 86 000 z nich jsou lesbické dvojice.
Tato zpráva je už třiadvacátá v pořadí, kterou výzkum NLLFS vydává. Již předchozí výzkumy, které z této dlouholeté studie vyšly, naznačily, že chybějící muž v rodině neměl na duševní vývoj dětí negativní dopad – tento výzkum probíhal na dětech ve věku sedmi a poté sedmnácti let. Současně ani jediné ze sedmnáctiletých dětí nebylo rodičem nebo pečovatelem sexuálně zneužíváno – v kontrastu stojí čísla o tom, že v USA něco podobného zažije osm procent dětí.
