Prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) letos získalo pět řešitelů z Česka. Dva z nich míří na Univerzitu Karlovu, po jednom mají řešitelé z Masarykovy univerzity v Brně, z Biologického centra a z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Vyplývá to z výsledků hodnocení, které zveřejnila Evropská výzkumná rada. Pro ČR je to nejlepší dosažený výsledek od roku 2008.
Česká republika zažívá vědecké žně. Letos dostala nejvíc prestižních grantů za 10 let
Granty, o nichž už je rozhodnuto, jsou takzvané Starting Grants a vybrané projekty podporují na dobu až pět let. V Česku se o ně ucházela zhruba třicítka žadatelů, do druhého kola hodnocení jich postoupilo deset. Celkem tedy granty získala šestina uchazečů, což je výrazně lepší než v uplynulých letech. Podle zprávy zveřejněné na webu ERC tvořila průměrná úspěšnost téměř 13 procent.
Jak již dříve řekl přední český fyzik a jeden z 22 členů rady Tomáš Jungwirth, granty jsou také ukazatelem špičkovosti vědy. Česko v jejich získávání doposud nebylo příliš úspěšné, i když mezi státy později zapojenými do EU si vedlo poměrně dobře. Od roku 2008 směřovalo do Česka třicet grantů ERC.
Špičkoví vědci dostanou špičkové granty
Univerzita Karlova úspěch přikládá i činnosti univerzitního koordinátora pro tyto granty Zdeňka Strakoše. Z této univerzity půjde podpora týmům Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z Matematicko-fyzikální fakulty.
Fendrych chce do Česka přitáhnout špičkové výzkumníky i studenty. Jeho výzkum se zaměří na rostlinný hormon auxin, o kterém je známo, že reguluje růst. Přesto není molekulární mechanismus tohoto působení známý. „Cílem projektu je rozplést tuto molekulární síť a pochopit, jak rostliny rostou na molekulární a buněčné úrovni,“ uvedla univerzita.
„Naším modelovým systémem je kořen huseníčku rolního, u něhož budeme kombinovat hledání genů a proteinů se speciální mikroskopií, která nám umožní vidět fyziologické procesy ve vysokém časovém a prostorovém rozlišení. Detailní poznání mechanismů rostlinného růstu otevírá dveře k pochopení jedné z podstat rostlinného způsobu života,“ vysvětlil Fendrych.
Pejcha, který obhájil doktorát na Ohio State University a poté čtyři roky působil na astrofyzikálním projektu na Princeton University, se díky podpoře ERC hodlá věnovat těm interakcím mezi dvojhvězdami, které významně mění jejich parametry, jako hmotnost nebo oběžnou dobu. „V některých případech mohou tyto interakce skončit i splynutím dvou hvězd do jednoho exotického objektu. Tyto procesy jsou důležité pro vysvětlení vzniku celé řady zajímavých objektů v astronomii, například těsné dvojhvězdy složené z bílých trpaslíků, neutronových hvězd a černých děr,“ uvedla Univerzita Karlova.
„Konkrétním cílem mého projektu je vývoj a aplikace nových modelovacích metod pro tento problém,“ sdělil Pejcha. Stávající tým chce rozšířit o doktorandy a vědce s doktorským titulem. „Mně osobně grant umožní naplno se věnovat vědě po dobu až pěti let,“ řekl.
S žádostí uspěla také Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd, která se věnuje potravním vazbám mezi hmyzem a ptáky. Její projekt je na stránkách ERC vybrán jako jeden z devíti, které jsou blíže představeny.
Dalším řešitelem je Marek Mráz z Masarykovy univerzity v Brně. Mráz bude s kolegy pět let zkoumat podrobnosti mechanismu, jakým vzniká chronická lymfocytární leukémie. Chtějí využít poznatky o molekulových interakcích k navržení účinnější terapie. „Získané finance využijeme asi z poloviny na hrazení experimentů a materiálu a z poloviny na personální náklady členů týmu,“ uvedl Mráz.
Už jako doktorský student Mráz obdržel cenu ministra školství pro výjimečné doktorandy, v roce 2014 pak dostal cenu Evropské hematologické asociace a o rok později cenu České onkologické společnosti za nejvýznamnější vědeckou publikaci roku. Ačkoliv je Mrázovi teprve 35 let, vede vlastní výzkumnou skupinu a má za sebou pracovní pobyty na americké klinice Mayo a univerzitě v San Diegu.
Seznam úspěšných žadatelů doplňuje Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky, který zkoumá některé aspekty imunitního systému.
Granty zajistí pokračování nejlepších výzkumů
Granty znamenají podporu až do 1,5 milionu eur (zhruba 39 milionů korun) na dobu pěti let. Celkem letos putují do 22 zemí. Nejúspěšnější v jejich získání bylo v tomto kole Německo se 73 granty, dále Itálie (42) a Francie (33). Celkem je získalo 403 vědců. ERC rozděluje také další typy grantů, o jejich udělení ale ještě nebylo rozhodnuto.
