Brněnský vědec získal významný evropský grant. Jeho práce povede k lepší léčbě nádorů

Přes 30 milionů z evropských grantů půjde do Brna na výzkum, který zkoumá způsob, jak zabránit nádorům bránit se.

Brněnský vědec Vojtěch Adam získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměří se na protein metalothionein, který dokáže vázat kovy. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě nádorových onemocnění. Výše grantu činí 1,3 milionu eur (34 milionů korun). Oznámila to mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Loutocká Brettschneiderová.

Proč léčiva hůř léčí

Protein nejspíš hraje roli při vzniku rezistence na léčiva založená na kovech a snižuje jejich účinek. „Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu,“ shrnul Adam svůj vědecký projekt, který oficiálně startuje 1. ledna 2018.

6 minut
Český výzkum rakoviny si přivlastnili Američané
Zdroj: ČT24

Adam uspěl v kategorii Starting Grants. „Tato kategorie je určena pro ty, kteří jsou v pozici nejdéle sedm let po ukončení doktorského studia. Evropská výzkumná rada udělení grantu v této kategorii vnímá tak, že vám dává prostředky nejen na samotný projekt, ale i na váš další vědecký rozvoj,“ popsal Adam.

Projekt bude mít tři fáze a naváže na 15letý týmový výzkum molekuly metalothioneinu ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC VUT) a na Mendelově univerzitě v Brně.

Brněnský výzkum

Metalothioneiny jsou nízkomolekulární proteiny, které produkuje každá savčí buňka. Jejich základní fyziologickou funkcí je vázat zinek nebo měď a uvnitř buňky jej transportovat na místo, kde je potřeba. Pro různé jeho formy je ale popsána celá řada dalších vlastností.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady v minulosti získali v Brně také strukturní biolog Pavel Plevka na studium lidských pikornavirů a Richard Štefl, který se věnuje takzvané temné hmotě genomu. David Kosař z brněnské právnické fakulty se díky grantu mohl zaměřit na téma soudcovské samosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 17 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...