Brněnský vědec získal významný evropský grant. Jeho práce povede k lepší léčbě nádorů

Přes 30 milionů z evropských grantů půjde do Brna na výzkum, který zkoumá způsob, jak zabránit nádorům bránit se.

Brněnský vědec Vojtěch Adam získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměří se na protein metalothionein, který dokáže vázat kovy. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě nádorových onemocnění. Výše grantu činí 1,3 milionu eur (34 milionů korun). Oznámila to mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Loutocká Brettschneiderová.

Proč léčiva hůř léčí

Protein nejspíš hraje roli při vzniku rezistence na léčiva založená na kovech a snižuje jejich účinek. „Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu,“ shrnul Adam svůj vědecký projekt, který oficiálně startuje 1. ledna 2018.

6 minut
Český výzkum rakoviny si přivlastnili Američané
Zdroj: ČT24

Adam uspěl v kategorii Starting Grants. „Tato kategorie je určena pro ty, kteří jsou v pozici nejdéle sedm let po ukončení doktorského studia. Evropská výzkumná rada udělení grantu v této kategorii vnímá tak, že vám dává prostředky nejen na samotný projekt, ale i na váš další vědecký rozvoj,“ popsal Adam.

Projekt bude mít tři fáze a naváže na 15letý týmový výzkum molekuly metalothioneinu ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC VUT) a na Mendelově univerzitě v Brně.

Brněnský výzkum

Metalothioneiny jsou nízkomolekulární proteiny, které produkuje každá savčí buňka. Jejich základní fyziologickou funkcí je vázat zinek nebo měď a uvnitř buňky jej transportovat na místo, kde je potřeba. Pro různé jeho formy je ale popsána celá řada dalších vlastností.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady v minulosti získali v Brně také strukturní biolog Pavel Plevka na studium lidských pikornavirů a Richard Štefl, který se věnuje takzvané temné hmotě genomu. David Kosař z brněnské právnické fakulty se díky grantu mohl zaměřit na téma soudcovské samosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...