Brněnský vědec získal významný evropský grant. Jeho práce povede k lepší léčbě nádorů

Přes 30 milionů z evropských grantů půjde do Brna na výzkum, který zkoumá způsob, jak zabránit nádorům bránit se.

Brněnský vědec Vojtěch Adam získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměří se na protein metalothionein, který dokáže vázat kovy. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě nádorových onemocnění. Výše grantu činí 1,3 milionu eur (34 milionů korun). Oznámila to mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Loutocká Brettschneiderová.

Proč léčiva hůř léčí

Protein nejspíš hraje roli při vzniku rezistence na léčiva založená na kovech a snižuje jejich účinek. „Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu,“ shrnul Adam svůj vědecký projekt, který oficiálně startuje 1. ledna 2018.

6 minut
Český výzkum rakoviny si přivlastnili Američané
Zdroj: ČT24

Adam uspěl v kategorii Starting Grants. „Tato kategorie je určena pro ty, kteří jsou v pozici nejdéle sedm let po ukončení doktorského studia. Evropská výzkumná rada udělení grantu v této kategorii vnímá tak, že vám dává prostředky nejen na samotný projekt, ale i na váš další vědecký rozvoj,“ popsal Adam.

Projekt bude mít tři fáze a naváže na 15letý týmový výzkum molekuly metalothioneinu ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC VUT) a na Mendelově univerzitě v Brně.

Brněnský výzkum

Metalothioneiny jsou nízkomolekulární proteiny, které produkuje každá savčí buňka. Jejich základní fyziologickou funkcí je vázat zinek nebo měď a uvnitř buňky jej transportovat na místo, kde je potřeba. Pro různé jeho formy je ale popsána celá řada dalších vlastností.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady v minulosti získali v Brně také strukturní biolog Pavel Plevka na studium lidských pikornavirů a Richard Štefl, který se věnuje takzvané temné hmotě genomu. David Kosař z brněnské právnické fakulty se díky grantu mohl zaměřit na téma soudcovské samosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...