Brněnský vědec získal významný evropský grant. Jeho práce povede k lepší léčbě nádorů

Přes 30 milionů z evropských grantů půjde do Brna na výzkum, který zkoumá způsob, jak zabránit nádorům bránit se.

Brněnský vědec Vojtěch Adam získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměří se na protein metalothionein, který dokáže vázat kovy. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě nádorových onemocnění. Výše grantu činí 1,3 milionu eur (34 milionů korun). Oznámila to mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Loutocká Brettschneiderová.

Proč léčiva hůř léčí

Protein nejspíš hraje roli při vzniku rezistence na léčiva založená na kovech a snižuje jejich účinek. „Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu,“ shrnul Adam svůj vědecký projekt, který oficiálně startuje 1. ledna 2018.

Nahrávám video

Adam uspěl v kategorii Starting Grants. „Tato kategorie je určena pro ty, kteří jsou v pozici nejdéle sedm let po ukončení doktorského studia. Evropská výzkumná rada udělení grantu v této kategorii vnímá tak, že vám dává prostředky nejen na samotný projekt, ale i na váš další vědecký rozvoj,“ popsal Adam.

Projekt bude mít tři fáze a naváže na 15letý týmový výzkum molekuly metalothioneinu ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC VUT) a na Mendelově univerzitě v Brně.

Brněnský výzkum

Metalothioneiny jsou nízkomolekulární proteiny, které produkuje každá savčí buňka. Jejich základní fyziologickou funkcí je vázat zinek nebo měď a uvnitř buňky jej transportovat na místo, kde je potřeba. Pro různé jeho formy je ale popsána celá řada dalších vlastností.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady v minulosti získali v Brně také strukturní biolog Pavel Plevka na studium lidských pikornavirů a Richard Štefl, který se věnuje takzvané temné hmotě genomu. David Kosař z brněnské právnické fakulty se díky grantu mohl zaměřit na téma soudcovské samosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 41 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.