Vědci vytvořili profil současných migrantů. Klíčovým faktorem je velikost města, odkud pochází

Experti z University College v Londýně popsali, jací lidé v současnosti nejčastěji migrují. Ukázalo se, že se liší migrace uvnitř země a ta mezinárodní. Studie prokázala, že na migraci má zásadní vliv velikost města, odkud migranti pocházejí. Lidé z menších měst, tedy aglomerací se 100 000 a méně obyvateli, mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se z nich stanou migranti, než obyvatelé metropolí s miliony lidmi.

Současně z dat analyzovaných londýnskými vědci vyplývá, že pokud tito lidé migrují, nejčastěji se usazují v podobně velkých městech – snaží se v tom kopírovat svůj původní životní styl. To stejné platí také u obyvatel velkých měst. Pravděpodobnost, že se z nich stanou migranti, je sice výrazně nižší, ale když už se to stane, tak míří do velkoměst.

Hlavní autor studie, matematik Rafael Prieto Curiel, popsal, v čem jsou tyto výsledky tak důležité: „Mohou mít dopad na migrační politiku v budoucnosti – vlády budou schopné lépe předpovídat, kam a odkud budou lidé v jejich zemích migrovat.“

Migrace podle něj není z principu negativní jev, ale objevuje se mnoho problémů v integraci migrantů: „Migranti přispívají k prosperitě své nové vlasti svými dovednostmi i aktivitami, ale migrace vyžaduje integraci sociálních systémů a plánování, aby to umožnilo jejich kvalitní usazení v novém prostředí, kde se budou moci lokálně plně zapojit.“

Integrace je zásadní

Podle vědce je právě integrace klíčovou částí migrace: pokud se budou vlády pokoušet usazovat migranty do prostředí, kde nemají šanci zapadnout, nemůže to fungovat – budou pak vznikat problémy jak u migrantů, tak u původního obyvatelstva.

Profesor Stephen Bishop, který pracoval na matematickém modelu této studie, vyzdvihl jeho výhody: „Tento nový model zatím na migrační vzorce nebyl použitý. Aplikovali jsme ho na vliv velikosti měst na migraci. Společně s dalšími daty o vzdálenosti migrace máme teď důkazy o tom, jaký je systém migrace.“

Co bude dál?

Podle tohoto vědce se dá tento model využít na přesnější předpovědi migrujících populací, protože se vyhýbá předsudkům, jež byly obsažené ve starších studiích. Vědci vycházejí z dat o vzorech migrací ve Spojených státech, a to jak vnitrozemské, tak i ze zahraničí.

Ukazuje se, že u migrantů ze zahraničí je o něco vyšší pravděpodobnost, že zamíří přímo do velkých měst – preferují co největší metropole. Podle vědců za to může fakt, že právě tam najdou s největší pravděpodobností někoho, kdo pochází z podobné kultury, a také je tam největší pravděpodobnost nalezení práce. Právě tématu mezinárodních migrantů se chtějí britští vědci věnovat v pokračování této studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...