Rusko nabízí svou část ISS ke komerčním experimentům

Soukromým společnostem se otevírá cesta k výzkumu na oběžné dráze Země. Ruská kosmická agentura Roskosmos to umožní v té části mezinárodní stanice ISS, která patří Rusku.

Ruská kosmická agentura Roskosmos nabízí případným zákazníkům provádět na komerčním základě experimenty v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S odvoláním na sdělení tiskové služby Roskosmosu o tom informovala agentura TASS.

Experimenty a vědecký výzkum v podmínkách mikrogravitace mohou zainteresované subjekty provádět s využitím zařízení, které už v ruské sekci orbitálního komplexu je. Dnes se tam podle agentury nachází více než 30 komplexů vědeckých přístrojů a různého vybavení.

Co je v nabídce?

„S využitím tohoto zařízení lze provádět fyzikální, chemické, biologické, biotechnologické a lékařské pokusy; studovat zemský povrch a kosmické záření; zkoumat reakci lidských orgánů na faktory kosmického letu a na určité podmínky; vytvářet nové materiály; testovat různé inovativní metody poskytování lékařské péče,“ citoval TASS informaci Roskosmosu. 

Ruský kosmický sektor zjevně hledá nové zdroje financí. Prostředky na vesmírný výzkum byly v posledních letech omezeny vzhledem k finanční a hospodářské krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 1 hhodinou

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
před 10 hhodinami

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 19 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 21 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
před 23 hhodinami

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025
Načítání...