Japonská družice se dostala k cíli. K asteroidu, který vypadá jako diamant

Sonda Hajabusa 2 cestuje k asteroidu Ryugu od roku 2014, kdy odstartovala z kosmodromu Tanegašima.

Jejím hlavním úkolem je studovat vlastnosti Ryugu a také z něj odebrat vzorky, které pak dopraví na Zemi. Získá je tak, že na Ryugu vypálí střelu, která se zavrtá do povrchu asteroidu a automaticky vzorky odebere.

„Nejdřív budeme velice pečlivě studovat povrch. Teprve potom si vybereme místo, kde dojde k odběru vzorků,“ uvedl japonský vědec Makoto Jošikawa, který je za misi zodpovědný.

Střela se od sondy oddělí, když se družice vzdálí do bezpečné vzdálenosti, pak se pomocí kontrolované exploze zaboří do povrchu Ryugu. „Vytvoří tam malý kráter. Možná na jaře příštího roku to zkusíme. Potom se naše vesmírné plavidlo pokusí do tohoto kráteru dostat, aby odebraný materiál získalo na palubu. Ale bude to opravdu velká výzva,“ dodal Jošikawa.

Proč to Japonci dělají?

Pro vědce jsou asteroidy v naší sluneční soustavě nesmírně důležité z několika důvodů. Jednak pomáhají vysvětlit původ a vznik soustavy, v níž žijeme, ale současně představují obrovské bohatství, které by jednou lidstvo mohlo začít využívat.

Ryugu
Zdroj: JAXA

Asteroidy jsou totiž v podstatě zbytky hmoty z doby, kdy se před asi 4,6 miliardami lety formovala sluneční soustava. Je možné, a vědci to očekávají, že obsahují chemické látky, které byly zásadní pro vznik života na Zemi.

Současně obsahují vodu, látky bohaté na uhlík a také vzácné kovy. Právě poslední položka čím dál více zajímá společnosti, které by rády kosmické zdroje využívaly. S tím, jak se zlepšují pozemské technologie, je tato možnost čím dál realističtější.

Podivný asteroid

Tým astronomů, kteří na výsledky výzkumu asteroidu Ryugu netrpělivě čekají, je nadšený už nyní. S tím, jak se sonda k vesmírnému tělesu blížila, se začalo ukazovat, jak neobvyklý tvar asteroid má. Někomu připomíná dětskou káču, jiní vědci mluví o diamantu. Normálně mají asteroidy s takovým tvarem velmi rychlou rotaci, ale Ryugu se kolem své osy otočí za sedm a půl hodiny.

Vědci se domnívají, že něco asteroid mohlo zpomalit, nicméně pomalejší rotace je pro ně v každém případě výhodná; sonda na něm může lépe přistát.

Na konci roku 2019 by se měla sonda Hajabusa 2 od asteroidu vzdálit a vrátit se k Zemi – vzorky tedy donese někdy v roce 2020. Hajabusa 2 navazuje na práci sondy Hajabusa, která roku 2005 dosáhla asteroidu Itokawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 6 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...