Japonská družice se dostala k cíli. K asteroidu, který vypadá jako diamant

Sonda Hajabusa 2 cestuje k asteroidu Ryugu od roku 2014, kdy odstartovala z kosmodromu Tanegašima.

Jejím hlavním úkolem je studovat vlastnosti Ryugu a také z něj odebrat vzorky, které pak dopraví na Zemi. Získá je tak, že na Ryugu vypálí střelu, která se zavrtá do povrchu asteroidu a automaticky vzorky odebere.

„Nejdřív budeme velice pečlivě studovat povrch. Teprve potom si vybereme místo, kde dojde k odběru vzorků,“ uvedl japonský vědec Makoto Jošikawa, který je za misi zodpovědný.

Střela se od sondy oddělí, když se družice vzdálí do bezpečné vzdálenosti, pak se pomocí kontrolované exploze zaboří do povrchu Ryugu. „Vytvoří tam malý kráter. Možná na jaře příštího roku to zkusíme. Potom se naše vesmírné plavidlo pokusí do tohoto kráteru dostat, aby odebraný materiál získalo na palubu. Ale bude to opravdu velká výzva,“ dodal Jošikawa.

Proč to Japonci dělají?

Pro vědce jsou asteroidy v naší sluneční soustavě nesmírně důležité z několika důvodů. Jednak pomáhají vysvětlit původ a vznik soustavy, v níž žijeme, ale současně představují obrovské bohatství, které by jednou lidstvo mohlo začít využívat.

Ryugu
Zdroj: JAXA

Asteroidy jsou totiž v podstatě zbytky hmoty z doby, kdy se před asi 4,6 miliardami lety formovala sluneční soustava. Je možné, a vědci to očekávají, že obsahují chemické látky, které byly zásadní pro vznik života na Zemi.

Současně obsahují vodu, látky bohaté na uhlík a také vzácné kovy. Právě poslední položka čím dál více zajímá společnosti, které by rády kosmické zdroje využívaly. S tím, jak se zlepšují pozemské technologie, je tato možnost čím dál realističtější.

Podivný asteroid

Tým astronomů, kteří na výsledky výzkumu asteroidu Ryugu netrpělivě čekají, je nadšený už nyní. S tím, jak se sonda k vesmírnému tělesu blížila, se začalo ukazovat, jak neobvyklý tvar asteroid má. Někomu připomíná dětskou káču, jiní vědci mluví o diamantu. Normálně mají asteroidy s takovým tvarem velmi rychlou rotaci, ale Ryugu se kolem své osy otočí za sedm a půl hodiny.

Vědci se domnívají, že něco asteroid mohlo zpomalit, nicméně pomalejší rotace je pro ně v každém případě výhodná; sonda na něm může lépe přistát.

Na konci roku 2019 by se měla sonda Hajabusa 2 od asteroidu vzdálit a vrátit se k Zemi – vzorky tedy donese někdy v roce 2020. Hajabusa 2 navazuje na práci sondy Hajabusa, která roku 2005 dosáhla asteroidu Itokawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 18 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...