Japonská družice se dostala k cíli. K asteroidu, který vypadá jako diamant

Sonda Hajabusa 2 cestuje k asteroidu Ryugu od roku 2014, kdy odstartovala z kosmodromu Tanegašima.

Jejím hlavním úkolem je studovat vlastnosti Ryugu a také z něj odebrat vzorky, které pak dopraví na Zemi. Získá je tak, že na Ryugu vypálí střelu, která se zavrtá do povrchu asteroidu a automaticky vzorky odebere.

„Nejdřív budeme velice pečlivě studovat povrch. Teprve potom si vybereme místo, kde dojde k odběru vzorků,“ uvedl japonský vědec Makoto Jošikawa, který je za misi zodpovědný.

Střela se od sondy oddělí, když se družice vzdálí do bezpečné vzdálenosti, pak se pomocí kontrolované exploze zaboří do povrchu Ryugu. „Vytvoří tam malý kráter. Možná na jaře příštího roku to zkusíme. Potom se naše vesmírné plavidlo pokusí do tohoto kráteru dostat, aby odebraný materiál získalo na palubu. Ale bude to opravdu velká výzva,“ dodal Jošikawa.

Proč to Japonci dělají?

Pro vědce jsou asteroidy v naší sluneční soustavě nesmírně důležité z několika důvodů. Jednak pomáhají vysvětlit původ a vznik soustavy, v níž žijeme, ale současně představují obrovské bohatství, které by jednou lidstvo mohlo začít využívat.

Ryugu
Zdroj: JAXA

Asteroidy jsou totiž v podstatě zbytky hmoty z doby, kdy se před asi 4,6 miliardami lety formovala sluneční soustava. Je možné, a vědci to očekávají, že obsahují chemické látky, které byly zásadní pro vznik života na Zemi.

Současně obsahují vodu, látky bohaté na uhlík a také vzácné kovy. Právě poslední položka čím dál více zajímá společnosti, které by rády kosmické zdroje využívaly. S tím, jak se zlepšují pozemské technologie, je tato možnost čím dál realističtější.

Podivný asteroid

Tým astronomů, kteří na výsledky výzkumu asteroidu Ryugu netrpělivě čekají, je nadšený už nyní. S tím, jak se sonda k vesmírnému tělesu blížila, se začalo ukazovat, jak neobvyklý tvar asteroid má. Někomu připomíná dětskou káču, jiní vědci mluví o diamantu. Normálně mají asteroidy s takovým tvarem velmi rychlou rotaci, ale Ryugu se kolem své osy otočí za sedm a půl hodiny.

Vědci se domnívají, že něco asteroid mohlo zpomalit, nicméně pomalejší rotace je pro ně v každém případě výhodná; sonda na něm může lépe přistát.

Na konci roku 2019 by se měla sonda Hajabusa 2 od asteroidu vzdálit a vrátit se k Zemi – vzorky tedy donese někdy v roce 2020. Hajabusa 2 navazuje na práci sondy Hajabusa, která roku 2005 dosáhla asteroidu Itokawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 8 mminutami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 4 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 7 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 23 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

Evropský pohled