Na Jupiteru se blýská jako na Zemi, zjistili čeští vědci

Oblohu planety Jupiter často křižují blesky, a dokonce jsou těm pozemským mnohem podobnější, než se předpokládalo, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Článek o jejich objevu vyjde ve čtvrtek v prestižních odborných časopisech Nature a Nature Astronomy.

První náznaky, že na Jupiteru se blýská podobně jako na Zemi, přinesla sonda Voyager 1 v roce 1979. Zaznamenala v blízkosti Jupiteru rádiové signály, které při převedení do zvukové podoby „hvízdaly“ podobně jako ty od pozemských bleskových výbojů. Existenci blesků potvrdily další sondy, nepovedlo se jim ale zachytit i další signály, které obvykle provázejí pozemské blesky.

Přelom způsobila sonda Juno, kterou k této planetě vyslala NASA. Přiletěla k ní v létě 2016 po pětileté cestě. „Každých 53 dní se k planetě dostane velmi blízko, do výšek pouhých 4000 kilometrů (méně než desetina poloměru Jupiteru) nad viditelný povrch. Tak blízko se žádná z předchozích sond nedostala,“ uvedli vědci. Na výzkumu se podíleli Ondřej Santolík a Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky.

Bratři pozemských blesků

Přístroje na sondě Juno zjistily, že elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na Jupiteru jsou mnohem podobnější těm pozemským, než se dosud myslelo. Mikrovlnný detektor ukázal, že nejvíc blesků vzniká ve středních a polárních oblastech, naopak kolem rovníku žádné signály nezachytil.

Kolmašová a také další vědec, Masafumi Imai z univerzity v americkém státě Iowa, museli probrat několik desítek tisíc záznamů. „Přispěli jsme analýzou měření elektromagnetických polí na slyšitelných frekvencích, která potvrzuje interpretaci pulzu registrovaných mikrovlnným detektorem jako signálů od blesků,“ řekl Santolík.

Dříve se vědci domnívali, že blesková aktivita na Jupiteru je až tisíckrát nižší než na Zemi. Opírali se hlavně o data z Voyageru 1. Juno ale při svých osmi blízkých obletech shromáždila mnohem rozsáhlejší soubor měření blesků. Ukázal, že četnost blesků na obou planetách je srovnatelná. Bližší popis analýzy, kterou čeští vědci použili, vyjde v časopise Nature Astronomy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 6 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 7 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...