Ekologická kapsle je energeticky soběstačný minidomek. Vymysleli jej na Slovensku

Ekologický mobilní domek se hodí do jakéhokoliv prostředí, funguje i v teplotách kolem 40 stupňů nad nulou. Je schopný plně využívat dešťovou vodu.

Slovenská společnost chce zahájit sériovou výrobu energeticky soběstačného mobilního mikrodomu v polovině příštího roku. V plánu má vyrobit 500 domů ročně, zatím pro účely bydlení. V současnosti vyrábí limitovanou sérii 50 kusů za cenu 80 000 euro (2,1 milionu korun). Některé díly vznikají poblíž Olomouce, montáž firma provádí na Slovensku. 

„Ve spolupráci s investiční platformou Crowdberry máme za cíl zajistit kompletážní halu a od poloviny příštího roku rozjet sériovou výrobu. Nebudeme ji stavět, pronajmeme si ji. Mělo by to být v nějaké dostupné vzdálenosti od Bratislavy,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Žáček.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Z 50 kusů v limitované sérii půjde většina do Austrálie, USA, Japonska, Nizozemska nebo Rakouska. „Je to limitovaná série pro solventnější zákazníky. Země Visegrádské čtyřky pro nás aktuálně nejsou trh. První kus už odešel jednomu klientovi do Japonska. Cena je zatím 80 000 eur za kus, ale v takovém pionýrském produktu může být těžko nižší. Po rozjetí sériové výroby se ale chceme dostat na výrazně nižší cenu. Přesnou částku říkat zatím nechceme, ale určitě se budeme snažit tlačit na naše dodavatele,“ uvedl Žáček.

Hlavní výhoda? Mobilita

S nápadem na výrobu energeticky soběstačného mobilního domu přišel se svými kolegy v roce 2008. Dnes má domek rozměry 4,7 metru na délku, 2,2 metru na šířku a vysoký je 2,5 metru. Samotná kapsle podle Žáčka váží 1,6 tuny. Součástí jsou solární panely a větrná turbína. Uvnitř je rozkládací postel, pracovní stůl, dvě židle, záchod se sprchou a kuchyňský kout.

Za velkou výhodu považuje Žáček mobilitu. „Do jednoho námořního kontejneru se vejdou dvě kapsle. Vyrábíme k ní i samostatný vozík, na který se dá naložit a může se přemisťovat po silnici. Výhodou je také energetická soběstačnost. Samozřejmě, když to postavíte pod strom, kde nefouká a nesvítí tam slunce, tak to fungovat nebude. Do lesa to není. Spíše na větší pozemky,“ doplnil Žáček.

Domy jsou podle něj určené do teplot od minus deseti do plus 40 stupňů. „Nechceme nějaké extrémy, jako třeba sever Švédska. Ale na stěnách je 20 centimetrů polyuretanu. To je jako 40 centimetrů polystyrenu, čili dobrá tepelná izolace,“ doplnil Žáček. Mobilní dům může využívat dešťovou vodu nebo vodu z jezer a potoků. „Voda prochází přes sérii filtrů a poté se dá využít jako užitková nebo pitná. Samozřejmě se nedá využít hodně znečištěná voda. Ale třeba vodu z Vltavy by to zvládlo,“ podotkl Žáček.

Zájem podle něj mají třeba farmáři, kteří si na ranči bez infrastruktury nechají mobilní dům jako zázemí. Využití vidí také v turistických resortech. „Teď konkrétně dodáme osm kusů do chráněného parku v Austrálii. Uplatnění může mít třeba pro surfaře nebo snowboardisty. Bavíme se o uplatnění pro rezidenční účely. Ale zájem je i o jiné typy. Například jako ambulance pro lékaře, kancelář nebo zázemí pro policii,“ dodal Žáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 7 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 8 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 8 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 9 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 12 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...