Ekologická kapsle je energeticky soběstačný minidomek. Vymysleli jej na Slovensku

Ekologický mobilní domek se hodí do jakéhokoliv prostředí, funguje i v teplotách kolem 40 stupňů nad nulou. Je schopný plně využívat dešťovou vodu.

Slovenská společnost chce zahájit sériovou výrobu energeticky soběstačného mobilního mikrodomu v polovině příštího roku. V plánu má vyrobit 500 domů ročně, zatím pro účely bydlení. V současnosti vyrábí limitovanou sérii 50 kusů za cenu 80 000 euro (2,1 milionu korun). Některé díly vznikají poblíž Olomouce, montáž firma provádí na Slovensku. 

„Ve spolupráci s investiční platformou Crowdberry máme za cíl zajistit kompletážní halu a od poloviny příštího roku rozjet sériovou výrobu. Nebudeme ji stavět, pronajmeme si ji. Mělo by to být v nějaké dostupné vzdálenosti od Bratislavy,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Žáček.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Z 50 kusů v limitované sérii půjde většina do Austrálie, USA, Japonska, Nizozemska nebo Rakouska. „Je to limitovaná série pro solventnější zákazníky. Země Visegrádské čtyřky pro nás aktuálně nejsou trh. První kus už odešel jednomu klientovi do Japonska. Cena je zatím 80 000 eur za kus, ale v takovém pionýrském produktu může být těžko nižší. Po rozjetí sériové výroby se ale chceme dostat na výrazně nižší cenu. Přesnou částku říkat zatím nechceme, ale určitě se budeme snažit tlačit na naše dodavatele,“ uvedl Žáček.

Hlavní výhoda? Mobilita

S nápadem na výrobu energeticky soběstačného mobilního domu přišel se svými kolegy v roce 2008. Dnes má domek rozměry 4,7 metru na délku, 2,2 metru na šířku a vysoký je 2,5 metru. Samotná kapsle podle Žáčka váží 1,6 tuny. Součástí jsou solární panely a větrná turbína. Uvnitř je rozkládací postel, pracovní stůl, dvě židle, záchod se sprchou a kuchyňský kout.

Za velkou výhodu považuje Žáček mobilitu. „Do jednoho námořního kontejneru se vejdou dvě kapsle. Vyrábíme k ní i samostatný vozík, na který se dá naložit a může se přemisťovat po silnici. Výhodou je také energetická soběstačnost. Samozřejmě, když to postavíte pod strom, kde nefouká a nesvítí tam slunce, tak to fungovat nebude. Do lesa to není. Spíše na větší pozemky,“ doplnil Žáček.

Domy jsou podle něj určené do teplot od minus deseti do plus 40 stupňů. „Nechceme nějaké extrémy, jako třeba sever Švédska. Ale na stěnách je 20 centimetrů polyuretanu. To je jako 40 centimetrů polystyrenu, čili dobrá tepelná izolace,“ doplnil Žáček. Mobilní dům může využívat dešťovou vodu nebo vodu z jezer a potoků. „Voda prochází přes sérii filtrů a poté se dá využít jako užitková nebo pitná. Samozřejmě se nedá využít hodně znečištěná voda. Ale třeba vodu z Vltavy by to zvládlo,“ podotkl Žáček.

Zájem podle něj mají třeba farmáři, kteří si na ranči bez infrastruktury nechají mobilní dům jako zázemí. Využití vidí také v turistických resortech. „Teď konkrétně dodáme osm kusů do chráněného parku v Austrálii. Uplatnění může mít třeba pro surfaře nebo snowboardisty. Bavíme se o uplatnění pro rezidenční účely. Ale zájem je i o jiné typy. Například jako ambulance pro lékaře, kancelář nebo zázemí pro policii,“ dodal Žáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...