Ekologická kapsle je energeticky soběstačný minidomek. Vymysleli jej na Slovensku

Ekologický mobilní domek se hodí do jakéhokoliv prostředí, funguje i v teplotách kolem 40 stupňů nad nulou. Je schopný plně využívat dešťovou vodu.

Slovenská společnost chce zahájit sériovou výrobu energeticky soběstačného mobilního mikrodomu v polovině příštího roku. V plánu má vyrobit 500 domů ročně, zatím pro účely bydlení. V současnosti vyrábí limitovanou sérii 50 kusů za cenu 80 000 euro (2,1 milionu korun). Některé díly vznikají poblíž Olomouce, montáž firma provádí na Slovensku. 

„Ve spolupráci s investiční platformou Crowdberry máme za cíl zajistit kompletážní halu a od poloviny příštího roku rozjet sériovou výrobu. Nebudeme ji stavět, pronajmeme si ji. Mělo by to být v nějaké dostupné vzdálenosti od Bratislavy,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Žáček.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Z 50 kusů v limitované sérii půjde většina do Austrálie, USA, Japonska, Nizozemska nebo Rakouska. „Je to limitovaná série pro solventnější zákazníky. Země Visegrádské čtyřky pro nás aktuálně nejsou trh. První kus už odešel jednomu klientovi do Japonska. Cena je zatím 80 000 eur za kus, ale v takovém pionýrském produktu může být těžko nižší. Po rozjetí sériové výroby se ale chceme dostat na výrazně nižší cenu. Přesnou částku říkat zatím nechceme, ale určitě se budeme snažit tlačit na naše dodavatele,“ uvedl Žáček.

Hlavní výhoda? Mobilita

S nápadem na výrobu energeticky soběstačného mobilního domu přišel se svými kolegy v roce 2008. Dnes má domek rozměry 4,7 metru na délku, 2,2 metru na šířku a vysoký je 2,5 metru. Samotná kapsle podle Žáčka váží 1,6 tuny. Součástí jsou solární panely a větrná turbína. Uvnitř je rozkládací postel, pracovní stůl, dvě židle, záchod se sprchou a kuchyňský kout.

Za velkou výhodu považuje Žáček mobilitu. „Do jednoho námořního kontejneru se vejdou dvě kapsle. Vyrábíme k ní i samostatný vozík, na který se dá naložit a může se přemisťovat po silnici. Výhodou je také energetická soběstačnost. Samozřejmě, když to postavíte pod strom, kde nefouká a nesvítí tam slunce, tak to fungovat nebude. Do lesa to není. Spíše na větší pozemky,“ doplnil Žáček.

Domy jsou podle něj určené do teplot od minus deseti do plus 40 stupňů. „Nechceme nějaké extrémy, jako třeba sever Švédska. Ale na stěnách je 20 centimetrů polyuretanu. To je jako 40 centimetrů polystyrenu, čili dobrá tepelná izolace,“ doplnil Žáček. Mobilní dům může využívat dešťovou vodu nebo vodu z jezer a potoků. „Voda prochází přes sérii filtrů a poté se dá využít jako užitková nebo pitná. Samozřejmě se nedá využít hodně znečištěná voda. Ale třeba vodu z Vltavy by to zvládlo,“ podotkl Žáček.

Zájem podle něj mají třeba farmáři, kteří si na ranči bez infrastruktury nechají mobilní dům jako zázemí. Využití vidí také v turistických resortech. „Teď konkrétně dodáme osm kusů do chráněného parku v Austrálii. Uplatnění může mít třeba pro surfaře nebo snowboardisty. Bavíme se o uplatnění pro rezidenční účely. Ale zájem je i o jiné typy. Například jako ambulance pro lékaře, kancelář nebo zázemí pro policii,“ dodal Žáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.