Konec konspirací. Adolf Hitler zemřel roku 1945, říká nevyvratitelný důkaz, jeho zuby

Spekulací o tom, že Adolf Hitler mohl přežít konec Druhé světové války, jsou desítky. Vycházejí z nich nejrůznější populární konspirační teorie i knihy a filmy nejrůznější povahy.

Důkazů, že je to nesmysl, existuje celá řada, ale většinou šlo o důkazy nepřímé. Nyní ale přišli vědci s důkazem, který definitivně potvrzuje, že Adolf Hitler opravdu zemřel v květnu roku 1945 – a že všechny výše popsané spiklenecké teorie jsou nesmyslné.

S důkazem přišel francouzský lékař Philippe Charlier, jemuž se podařilo získat povolení úřadů v Moskvě, aby směl studovat tamní fragmenty diktátorových zubů. Podle jeho analýzy zemřel Hitler na kombinaci kyanidu a kulky. „Ty zuby jsou autentické, o tom není pochyb. Naše studie jasně prokazuje, že Hitler zemřel v roce 1945,“ uvedl profesor Charlier pro agenturu AFP.

Tento vědec je špičkovým expertem na lékařskou a forenzní antropologii – mimo jiné se podílel na analýze mumifikovaného srdce krále Richarda Lví srdce.

„Můžeme se konečně přestat zabývat všemi těmi konspiračními teoriemi o Hitlerovi. Neunikl do Argentiny ukrytý v ponorce, nedoletěl na tajnou základnu v Antarktidě, ani nežije na odvrácené straně Měsíce,“ shrnul nejoblíbenější spiklenecké teorie Charlier.

Jeho práce vyšla v pátek 18. května v odborném časopise European Journal of Internal Medicine. Analýza ukázala, že Hitler měl zkažené zuby, několik náhrad a také bílý povlak – naopak se na nich nenašly žádné stopy masa – německý diktátor byl vegetariánem. Charlier vycházel z toho, že v březnu a červenci 2017 Rusko povolilo týmu výzkumníků prozkoumat kosti Adolfa Hitlera – poprvé od roku 1946.

Jedinečná šance zkoumat diktátora

Francouzský tým vědců, v němž profesor Charlier působil, směl prozkoumat pomocí těch nejmodernějších metod část lebky, která měla patřit vůdci Třetí říše. Na její levé straně objevili otvor, jenž byl zřejmě způsobený průletem kulky. Vědci ovšem nesměli z tohoto úlomku odebrat vzorek pro detailnější analýzu.

Směli ale její tvar porovnávat s radiografy Hitlerovy lebky, které byly pořízené přibližně rok před jeho smrtí – a ukázalo se, že fotografie a úlomek jsou „totálně srovnatelné“.

Podle Charliera tato studie nejen potvrzuje obecně známé tvrzení o tom, že Hitler zemřel 30. dubna 1945 společně se svou manželkou Evou Braunovou, ale současně upřesňuje informace o přesných příčinách diktátorovy smrti. „Nevíme ale stále, jestli sám použil ampulku s kyanidem, nebo jestli to byla kulka do hlavy. Pravděpodobně oboje,“ prohlásil v rozhovoru s agenturou AFP francouzský vědec.

Vědci ale v zubech nenašli žádné stopy střelného prachu, které by se tam s velkou pravděpodobností zachovaly, pokud by Hitler zemřel po výstřelu pistolí do úst – což je jeden z nejčastějších způsobů sebevraždy střelnou zbraní. Profesor Charlier se tedy domnívá, že smrtící výstřel mohl směřovat buď do týla anebo do čela.

Současně se našly na zubech stopy, která pravděpodobně (ale ne jistě) ukazují, že došlo k chemické reakci mezi kyanidem v jedové kapsli a kovem v náhradních zubech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...