Spekulací o tom, že Adolf Hitler mohl přežít konec Druhé světové války, jsou desítky. Vycházejí z nich nejrůznější populární konspirační teorie i knihy a filmy nejrůznější povahy.
Konec konspirací. Adolf Hitler zemřel roku 1945, říká nevyvratitelný důkaz, jeho zuby
Důkazů, že je to nesmysl, existuje celá řada, ale většinou šlo o důkazy nepřímé. Nyní ale přišli vědci s důkazem, který definitivně potvrzuje, že Adolf Hitler opravdu zemřel v květnu roku 1945 – a že všechny výše popsané spiklenecké teorie jsou nesmyslné.
S důkazem přišel francouzský lékař Philippe Charlier, jemuž se podařilo získat povolení úřadů v Moskvě, aby směl studovat tamní fragmenty diktátorových zubů. Podle jeho analýzy zemřel Hitler na kombinaci kyanidu a kulky. „Ty zuby jsou autentické, o tom není pochyb. Naše studie jasně prokazuje, že Hitler zemřel v roce 1945,“ uvedl profesor Charlier pro agenturu AFP.
Tento vědec je špičkovým expertem na lékařskou a forenzní antropologii – mimo jiné se podílel na analýze mumifikovaného srdce krále Richarda Lví srdce.
„Můžeme se konečně přestat zabývat všemi těmi konspiračními teoriemi o Hitlerovi. Neunikl do Argentiny ukrytý v ponorce, nedoletěl na tajnou základnu v Antarktidě, ani nežije na odvrácené straně Měsíce,“ shrnul nejoblíbenější spiklenecké teorie Charlier.
Jeho práce vyšla v pátek 18. května v odborném časopise European Journal of Internal Medicine. Analýza ukázala, že Hitler měl zkažené zuby, několik náhrad a také bílý povlak – naopak se na nich nenašly žádné stopy masa – německý diktátor byl vegetariánem. Charlier vycházel z toho, že v březnu a červenci 2017 Rusko povolilo týmu výzkumníků prozkoumat kosti Adolfa Hitlera – poprvé od roku 1946.
Jedinečná šance zkoumat diktátora
Francouzský tým vědců, v němž profesor Charlier působil, směl prozkoumat pomocí těch nejmodernějších metod část lebky, která měla patřit vůdci Třetí říše. Na její levé straně objevili otvor, jenž byl zřejmě způsobený průletem kulky. Vědci ovšem nesměli z tohoto úlomku odebrat vzorek pro detailnější analýzu.
Směli ale její tvar porovnávat s radiografy Hitlerovy lebky, které byly pořízené přibližně rok před jeho smrtí – a ukázalo se, že fotografie a úlomek jsou „totálně srovnatelné“.
Podle Charliera tato studie nejen potvrzuje obecně známé tvrzení o tom, že Hitler zemřel 30. dubna 1945 společně se svou manželkou Evou Braunovou, ale současně upřesňuje informace o přesných příčinách diktátorovy smrti. „Nevíme ale stále, jestli sám použil ampulku s kyanidem, nebo jestli to byla kulka do hlavy. Pravděpodobně oboje,“ prohlásil v rozhovoru s agenturou AFP francouzský vědec.
Vědci ale v zubech nenašli žádné stopy střelného prachu, které by se tam s velkou pravděpodobností zachovaly, pokud by Hitler zemřel po výstřelu pistolí do úst – což je jeden z nejčastějších způsobů sebevraždy střelnou zbraní. Profesor Charlier se tedy domnívá, že smrtící výstřel mohl směřovat buď do týla anebo do čela.
Současně se našly na zubech stopy, která pravděpodobně (ale ne jistě) ukazují, že došlo k chemické reakci mezi kyanidem v jedové kapsli a kovem v náhradních zubech.