„Kuřáky jsme sledovali po dobu sedmi měsíců v ordinacích praktických lékařů v Praze,“ řekl adiktolog Adam Kulhánek. Kuřáci od loňského června nesmí kouřit v restauracích, 30 procent z dotazovaných tak nejčastěji kouří na ulici.
Studii připravilo vznikající Centrum pro výzkum a prevenci užívání tabáku, které bude koncepčně navazovat na Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol.
Galerie: Výsledky první studie o dopadu protikuřáckého zákona
Podle Kulhánka průzkum také ukázal, že mezi těmito kuřáky po zavedení nového zákona mírně stoupla motivace k odvykání. „Celkově motivace odvykání kuřáků není příliš vysoká, protože se ukazuje jako velmi náročné,“ dodal. Nejčastější motivací jsou zdravotní důvody, uvedlo je asi 80 procent dotazovaných.
Rok s „protikuřákem“
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.
První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Zákon posuzoval na návrh senátorů i Ústavní soud, zákaz kouření ale nezrušil.
V Česku kouří 2,2 milionu lidí, čímž se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Na jeho následky ročně zemře 15 až 16 tisíc Čechů. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu. Náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně.
Odvykání kouření je podle odborníků velmi náročný proces, který bez pomoci odborníků či lékařů úspěšně zvládnou jen asi čtyři procenta. Většinou potřebují čtyři až šest pokusů. Pokud kuřák, který se chce závislosti zbavit, vyhledá adiktologa, psychologa či lékaře specialistu, úspěšnost se zvyšuje až k 25 procentům.
