Naděje pro pacientky s rakovinou vaječníků. Česká studie využívá mrtvých nádorových buněk

2 minuty
Pacientkám s rakovinou vaječníků má pomoci nová česká studie
Zdroj: ČT24

V tuzemsku se léčí v rámci klinických testů nových přípravků tisíce lidí. Třeba pacientkám s rakovinou vaječníků má pomoci studie nové, ryze české imunoterapie. Na začátku byl odšťavňovač ovoce a zeleniny, jehož úpravou vznikl stroj, který zabíjí pomocí vysokého tlaku nádorové buňky. Ty pak jako součást léku hledají zhoubné bujení.

„Zabité buňky následně využíváme k tomu, abychom získali informace, které umožní naší vakcíně najít nádorové buňky v organismu pacienta,“ vysvětluje postup specialista buněčných laboratoří Sotio Vít Budinský.

Druhou část léku vytvoří v laboratoři z bílých krvinek konkrétní pacientky. Po prvotním zpracování trvá výroba sedm dní. „Buňky většinu času zrají v inkubátorech. V průběhu zrání k nim přidáváme pouze cytokiny, což jsou růstové faktory,“ uvedl Budinský.

Hotový lék čeká ještě měsíc testování. Mezitím zůstává v tekutém dusíku v minus 195 stupních.

„Byla to vždycky návštěva Prahy s aplikací injekcí, nebylo to nějak zátěžové, neměla jsem teploty, nic,“ popisuje Jana Hrnčířová, které nádor diagnostikovali koncem roku 2014. Krátce nato se přihlásila do studie.

Také lékaři zatím mají s léčbou dobré zkušenosti. „Můžu říct, že se nám zdá, že pacientky z toho skutečně významně profitují,“ říká vedoucí onkogynekologického centra na klinice VFN v Praze David Cibula.

Jako u řady nádorů i u karcinomu vaječníků lékaři kombinují více léčebných možností. Konkrétně Eva Hrnčířová před imunoterapií absolvovala operaci a chemoterapie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...