Vědci poprvé nahráli sopečný hrom. Poslechněte si ho

Vědci poprvé zaznamenali a nahráli zvuk hromu, který vzniká při silných sopečných erupcích. Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu pak zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově. 

Blesky nad sopkou
Zdroj: Flickr Commons Autor: MARTIN RIETZE / GUZELIAN

Při sopečných erupcích se často objevují blesky – to se ví již řadu let. Podařilo se je už mockrát vyfotografovat i nafilmovat, ale teprve nyní se povedlo nahrát i zvuk jejich hromu. Poslechněte si, jak zní zvuk hromu nad sopkou:

Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově. Proč je to tak vzácné?

Ukrytý zvuk 

Vědci zatím nikdy zvuk sopečného hromu nezachytili – především proto, že při erupcích sopek se dá tento konkrétní zvuk jen obtížně odlišit od ostatních hlasitých zvuků, které jsou s výbuchy sopek spojené. V nově pořízeném záznamu zní hromy jako praskání a klikání nad hlubšími zvuky erupce.

/*json*/{"map":{"lat":53.92863653949531,"lng":-168.0399777,"zoom":14,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme je nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který pracuje na Aljašské vulkanické observatoři v Anchorage.

Tentokrát měli výjimečnou příležitost studovat fenomén sopečných hromů a blesků. Sopka Bogoslof totiž explodovala během jediného roku přibližně šedesátkrát – čímž poskytla vědcům unikátní možnost pozorovat a dokumentovat to z bezpečí nedalekého ostrova Umnak. Zvuky hromu se podařilo nahrát dokonce dvakrát, jednou v březnu, podruhé v červnu 2017. Zvuk dorazil na ostrov tři minuty poté, co senzory zaznamenaly záblesky blesků nad sopkou.

„Pokud by byl někdo v bezprostřední blízkosti erupce osobně, pak by tento hrom slyšel,“ uvedl pro deník Guardian Haney. Svou práci vydal v odborném časopise Geophysical Research Letters. Zkoumaný vulkán leží přímo pod obvyklými leteckými trasami letadel – oblaky hmoty vyvržené do atmosféry vyvolaly varování; tyto částice mohou letecký provoz ohrozit.

Vědci si od výzkumu hromů a blesků v sopkách slibují, že díky těmto datům by mohli lépe předvídat, jak velké budou mraky vyvržených částic.

Jak vznikají sopečné blesky?

Není to zatím úplně jasné, ale nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna, s jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou objevovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.