Lidé dokážou nemocného poznat pouhým pohledem. Vědci popsali dva znaky, které jsou nejdůležitější

Když někdo kýchá, potí se nebo se drží za břicho, jsou to jednoznačné a velmi jednoduše rozpoznatelné důkazy, že mu není dobře. Ale podle nového výzkumu lidé dokážou odhalit známky nemocí jen z pouhého pohledu na tvář druhého člověka.

Vědci v nové studii popsali, že lidé si všímají celé řady nenápadných znaků, z nichž si mohou poskládat obrázek nemocného. Například bledé rty, pokleslá ústa nebo klesání víček se vizuálně projevuje už pár hodin poté, co infekce propukne.

„Používáme množství drobných informací z tváří jiných lidí a zřejmě tímto způsobem posuzujeme jejich zdravotní stav prakticky neustále,“ uvedl pro Guardian John Axelsson, spoluautor výzkumu a profesor na Stockholmské univerzitě.

Jak poznáme nemocného?

Dřívější experimenty ukázaly, že lidé nejčastěji usuzují na nemoc podle posmrkávání a barvy pokožky, nová studie upozornila, že signálů je zřejmě mnohem více a lidé je dokážou ne zcela vědomě interpretovat. Evolučně je to velice výhodné, poznáváme tak nemocné a můžeme přizpůsobovat svoje chování vůči nim – ať už tím, že se jim vyhneme, anebo se o ně začneme lépe starat.

Axelsson a jeho kolegové svůj výzkum zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Popsali v něm, jak pokus probíhal. Šestnácti dobrovolníkům vpichovali placebo a jednou jim místo něj vbodli molekuly E coli – ty velmi rychle vyvolávají příznaky podobné chřipce. Účastníci experimentu netušili, jakou injekci dostali, dvě hodiny po vpíchnutí je pak vědci vyfotografovali.

Tyto snímky pak vědci ukázali 62 jiným dobrovolníkům, kteří měli posoudit, kdo je na fotce zdravý a kdo nemocný, na každý obrázek se přitom směli podívat jen na pouhých pět sekund.
Výsledky ukázaly, že nemocného člověka dokázali lidé odhalit jen s o něco větší pravděpodobností, než kdyby se řídili prostou náhodou – uspěli v tom jen v 52 procentech. Zajímavější ale je, že zdravého člověka správně rozpoznali v 70 procentech.

Problém bližního

Podle Axelssona také velmi záleží na tom, kdo se na fotografie dívá – pokud se lidé dobře znají, budou podle něj výsledky mnohem lepší než v tomto experimentu, kde se jednalo o zcela neznámé osoby.

Vědci pak experiment zopakovali s jinou podobně velkou skupinou a lehce odlišnou metodikou; tentokrát měli lidé posuzovat, jak moc nemocné se jim osoby na fotkách jeví a co jim na nich připadá jako nezdravé. Z tohoto experimentu vyplynulo, že nejspolehlivějšími znaky pro určení nemoci byly suché oči a bledá pleť, byť pokusné osoby zaznamenaly i několik dalších projevů: světlé rty, pokleslá víčka nebo oteklé rysy v tváři.