Vize dalšího dobývání vesmíru jsou velkorysé, realita pilotovaných letů je však mnohem skromnější

7 minut
Události: Zvířata a lidé ve vesmíru, budoucnost pilotovaných letů
Zdroj: ČT24

Poslední lidskou stopu na Měsíci zanechal v prosinci 1972 americký astronaut s československými předky Eugene Cernan. Během dalších 45 let se ovšem žádný astronaut nedostal dál než na nízkou oběžnou dráhu Země. Teď se ovšem na Měsíc chtějí dostat Rusové a do vesmíru vyhlíží i Čína. Až na Mars se pak chystá vizionář Elon Musk. Je ovšem otázkou, zda jde o ambiciozní plány, či spíše nesplnitelné sny.

V krátkodobém horizontu pěti let budeme stále závislí na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, kde je schválena životnost do roku 2024, ale očekává se prodloužení do roku 2028, uvedl Milan Václavík z České kosmické kanceláře.

Pilotované cesty dál od naší planety jsou ovšem součástí řady plánů. Kolem Měsíce nebo v jeho blízkosti by ve 30. letech 21. století mohla obíhat nová mezinárodní stanice Deep Space Gateway. Myšlenku zvažuje americká NASA, evropská ESA i ruský Roskosmos.

Šéf pilotovaných kosmických letů Roskosmosu a bývalý kosmonaut Sergej Krikaljov říká, že chtějí Rusové přistát na jeho povrchu ne proto, aby tam zapíchli vlajku a zase odletěli, ale aby na Měsíci zůstali.  

Evropská kosmická agentura sní o vesničce na odvrácené straně Měsíce.
Zdroj: ČT24

Vlastní vizi mezinárodní vesničky na odvrácené straně Měsíce má také ředitel Evropské kosmické agentury. Z měsíčního prachu by ji doslova vytiskli automatičtí roboti. „Také by mohla plnit roli zastávky dál do sluneční soustavy. Je to velmi základní koncept, je to myšlenka, ale přichází mi na ni velmi pozitivní reakce z celého světa,“ uvedl generální ředitel Evropské kosmické agentury Johann-Dietrich Wörner. 

O dobytí Měsíce mluví i Čína. Teď pracuje na vlastní stanici na oběžné dráze Země.

Je to plné výzev, rizika a dokonce nebezpečí. Ale upřímě, já miluji svoji práci a užívám si ji.
Ťing Chaj-pcheng
čínský kosmonaut

A pozadu nezůstává ani snad nejodvážnější vizionář Elon Musk. Jeho firma SpaceX kromě měsíční základy dokonce prezentuje už i obrázky základny na Marsu, kam se chce poprvé dostat už v roce 2024. 

Firma SpaceX už ukazuje i obrázky základny na Marsu.
Zdroj: ČT24

Tyto plány mají ale jedno společné. Jsou to vize plné technických otazníků, na které zatím nikdo neslíbil peníze.

Spojeným státům začne konkurovat Čína

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že v současné době jsou Američané lídry ve všech oblastech kosmického průzkumu. Do budoucnosti jim může konkurovat Čína, která má konsolidovaný, stabilně financovaný program. Navíc politické vedení země v něm vidí něco podobného, jako to dříve viděly tehdejší soupeřící velmoci USA a Sovětský svaz. 

Stabilním a dlouhodobým partnerem USA především na stanici ISS je Rusko, které těží z dřívějšího rozhodnutí Američanů skončit s používáním raketoplánů. 

87 minut
Devadesátka ČT24 o minulosti i budoucnosti průzkumu vesmíru
Zdroj: ČT24

Publicista Pavel Toufar k tomu zmínil zájem o kosmický program. Zatímco v USA, které v něm mají lepší podmínky, se hlásily tisíce lidí, v Rusku to bylo 400 přihlášek.

Osídlení blízkých planet zatím zůstává v oblasti sci-fi

Podle publicisty jsou za tím i „mizerné platy“ začínajících kosmonautů. Pořad Devadesátka ČT24 se věnoval rovněž práci slovenské astrobioložky Michaely Musilové, která se v rámci simulované mise zabývá zkoumáním možných podmínek (tlak, záření, možnost přežití) na Marsu. 

Jako nejbližší reálnou budoucnost v průzkumu vesmíru vidí Kolář život lidí v kosmických lodích alias kosmických stanicích. Všechny ostatní plány, včetně přistání na Marsu, jsou pak stále odsouvány. Vznik prvního kosmického města na jiné planetě proto v současné době považuje pouze za sci-fi. 

Takto by měla vypadat obytná základna na Marsu
Zdroj: NASA

Toufar podotkl, že čím více se zkoumá schopnost člověka žít v kosmickém prostoru, tím více dostáváme pesimistickou odpověď: „A sice že je člověk určen k pobytu v tomto životodárném prostředí (na Zemi), kde jsme chráněni před zhoubnou radiací,“ řekl. Právě kosmické záření považuje za velkého protivníka i třeba pro cestu na Mars. „Takže osídlení blízkého kosmu, některých planet, je vzdálenou budoucností a zatím sci-fi,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 5 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 5 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 9 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 10 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
před 14 hhodinami

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
včera v 16:08

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
včera v 13:04

USA mohou přijít o observatoře na měření oxidu uhličitého, Trump s nimi nepočítá

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.
včera v 11:20
Načítání...